Reakce EU na krizi na Ukrajině

Ukrajinský lid se v předčasných parlamentních volbách konaných 26. října jasně a rozhodně vyslovil pro mír, stabilitu a proevropské a proreformní směřování své země. Ukrajinské orgány letos díky prezidentským a parlamentním volbám získaly dvojí legitimitu a mandát k tomu, aby se odhodlaně ubíraly tímto směrem. Parlamentní volby byly pluralitní a proběhly řádně, spravedlivě a v souladu s mezinárodně uznanými normami.

Ukrajina má nyní opět jedinečnou příležitost se modernizovat, rozvíjet, prosperovat a zavést opravdovou demokracii a právní stát. Občané Ukrajiny od svých vůdců očekávají, že dosáhnou výsledků a budou pragmaticky spolupracovat, aniž by zabředli do ochromujících se rozepří, jak tomu bylo v nedávné minulosti. Rychlé přijetí ústavy a účast všech proevropských a proreformních stran ve vládě je velmi pozitivním signálem.

Pro Evropskou unii nadchází zásadní období. Ruská agresivní a expanzionistická politika představuje hrozbu pro jednotu a nezávislost Ukrajiny a pro Evropskou unii samotnou. Vzhledem k poslednímu vývoji na Ukrajině nesmí být EU naivní, naopak musí být připravena na tuto krizi důrazně a účinně reagovat. Zásadou mezinárodního práva schválenou všemi evropskými zeměmi, včetně Ruska, je respektovat právo kterékoli svrchované země, včetně Ukrajiny, na úplnou svobodu rozhodování o svém politickém ukotvení a hospodářské integraci, a to bez zásahů zvenčí. O demokracii, svrchovanosti, územní celistvosti a právním státě nelze vyjednávat.

V nadcházejících měsících bude Ukrajina čelit zásadním výzvám, kterými jsou okupace a anexe některých částí jejího území, implementace dohod z Minsku a ambiciózní plán reforem. Úlohou Evropské unie je aktivně se zapojit do podpory tohoto významného reformního úsilí a napomáhat mu. Konečným cílem je, aby Ukrajina vyšla ze současné krize jako ukázkový příklad úspěšných reforem, které budou ku prospěchu jejím obyvatelům a změní jejich životy k lepšímu.

Podpora reformního úsilí

Je třeba, aby Ukrajina zavedla nezbytné prohloubené a komplexní hospodářské, sociální a politické reformy založené na tržním hospodářství. Tato země potřebuje konkurenční hospodářský systém, který všem poskytuje rovné podmínky. Potřebuje soudní systém, který se řídí literou a duchem zákona a je nezávislý. Nová ústava by měla posílit transparentnost a jasně rozlišit pravomoci hlavních orgánů, čímž by zabránila zbytečnému boji o moc. Proces decentralizace nesmí rozbít jednotu země a autoritu centrální vlády, pokud jde o stěžejní otázky, jako jsou například vnitrostátní a zahraniční záležitosti, hospodářské uspořádání a hospodářská politika. Finanční systém země dá větší pravomoc a odpovědnost regionům a v podstatě přiblíží rozhodování občanům. Hlavní prioritou je však vymýcení systémové korupce, která je rakovinou ve struktuře ukrajinské společnosti a politického života. 

V současných nelehkých válečných podmínkách se Ukrajina bude muset zabývat zásadním programem reforem souběžně s krizovou situací na východě. Program reforem navržený prezidentem Porošenkem, který zahrnuje protikorupční zákon a zákony o decentralizaci a amnestii, je krokem správným směrem, který je třeba uskutečnit.

Klíčový význam má finanční situace Ukrajiny. Země, která je vystavena útoku zvenčí a zároveň má pokročit s prohloubenými a komplexními reformami, potřebuje značnou podporu, aby se vypořádala se svými výdaji. Balíček EU ve výši 11 miliard EUR, který zahrnuje makrofinanční pomoc a půjčky od MMF a Světové banky a mezinárodních finančních institucí se sídlem v EU, poskytne Ukrajině podporu v následujících několika letech. Finanční pomoc by měla být poskytována flexibilněji a rychleji, čímž by její podmínky byly přizpůsobeny konkrétní situaci na Ukrajině. To by však mělo jednoznačně záviset na dosažení podmínek, kterými bude poměřován pokrok v oblasti reforem. V této souvislosti požadujeme mezinárodní konferenci dárců v prosinci 2014 a vypracování nového „Evropského Marshallova plánu pro Ukrajinu“.

Asociační dohoda spolu s prohloubenou a komplexní dohodou o volném obchodu je ratifikována. Nemůže být a nebude změněna. Implementace Asociační dohody by měla tvořit plán ukrajinských reforem. Je politováníhodné, že čelní představitelé Ruska dosud na Asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou pohlížejí jako na hrozbu svých zájmů. Tato dohoda naopak pro Rusko představuje potenciální příjmy na základě intenzivnější obchodní a hospodářské činnosti a stabilnějšího sousedství. Vzhledem ke schválenému harmonogramu implementace Asociační dohody nemá Rusko důvody kritizovat tuto dohodu mezi EU a Ukrajinou ani odpovídat neodůvodněnými omezeními obchodu a vojenskou agresí. Prodloužení autonomních obchodních opatření je de facto prohloubeným asymetrickým prováděním této dohody. Ukrajina by měla co nejlépe využít času do 31. prosince 2015 a uspíšit provádění acquis EU, které je součástí Asociační dohody a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

Poslanecký klub ELS je připraven zintenzivnit zapojení Evropského parlamentu do podpory práce ukrajinského parlamentu (Verchovna rada), pokud jde o záležitosti týkající se Evropy. Činnost budoucího Parlamentního výboru pro přidružení by měla mít za cíl posílení demokracie a zvýšení viditelnosti EU na Ukrajině a mohla by zajistit rámec pro dvoustrannou pomoc od parlamentů členských států EU.

Rychlejší a významnější technickou pomoc by měla poskytnout „Skupina Evropské Komise na podporu Ukrajiny“ (Ukraine Support Group). Reformy lze prosadit pouze tehdy, budou-li posíleny správní kapacity. Za tímto účelem by orgány EU a členských států měly nasadit co nejvíce technických poradců, kteří by pomáhali s jejich prováděním, a ukrajinské orgány by měly vytvořit ministerstvo evropské integrace a koordinace pomoci, a to na základě podobných zkušeností ze zemí střední Evropy. Tomuto úřadu by byly svěřeny dostatečné prováděcí a správní pravomoci ke sledování pokroku reforem, k dohledu nad ním a k jeho analýze. Musí být zajištěna viditelnost, odpovědnost a transparentnost využívání pomoci ze strany EU a mezinárodních dárců.

Je třeba, aby Evropská unie posílila ukrajinskou občanskou společnost, která již účinně plní funkci dohledu tím, že vyvíjí nezbytný tlak a napomáhá orgánům při plnění jejich slibů týkajících se reforem.

Je důležité, aby EU společně s ukrajinskými orgány věnovala ještě více pozornosti humanitární krizi na Ukrajině, která je důsledkem ruské agrese. EU by měla poskytnout další finanční prostředky na řešení hrozivých humanitárních podmínek na Ukrajině, zejména pak co se týče situace vnitřních uprchlíků.

Omezující opatření

Ruská vojenská intervence a okupace ukrajinského území je porušením mezinárodního práva a vlastních závazků Ruska, které vychází z Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu OBSE a Budapešťského memoranda.

Dokud Rusko nebude plně dodržovat a plnit své závazky z Minsku a nezmění způsob, kterým na Ukrajině postupuje, bude vůči němu EU nadále uplatňovat omezující opatření. Závazky z Minsku zahrnují především úplné a bezpodmínečné stažení všech ruských jednotek, ilegálních ozbrojených skupin, vojenského vybavení, ozbrojenců a námezdných vojáků z Ukrajiny, trvalé monitorování a ověřování ukrajinsko-ruských hranic prováděné zvláštní pozorovatelskou misí OBSE a výměnu vězňů, včetně Naděždy Savčenkové. EU by měla být připravena posílit svá omezující opatření a rozšířit jejich záběr v případě, že dojde k další eskalaci a destabilizaci Ukrajiny ze strany Ruska, jako bylo např. nezákonné a nelegitimní „hlasování“ v částech Donbasu dne 2. listopadu, a to na základě zásady „více za více“.

Evropská unie by měla pracovat na komunikační strategii, která by odpověděla na ruskou propagandistickou kampaň určenou Evropě, Ukrajině i samotnému Rusku.

Na základě mezinárodního vyšetřování havárie letu MH17 společnosti Malaysia Airlines, ke kterému došlo dne 17. července 2014, by EU měla nadále trvat na tom, aby všechny zúčastněné strany zaručily okamžitý, bezpečný a neomezený přístup k místu zřícení letu MH17.

Posílení bezpečnosti

Dne 16. července zrušila Rada Evropské unie zbrojní embargo pro Ukrajinu. Nyní tedy neexistují žádné překážky ani právní omezení, aby členské státy dodávaly Ukrajině zbraně, což může být založeno na dohodě typu „půjčka-pronájem“.

Bezprostředním úkolem je posílit obranné schopnosti Ukrajiny podle potřeb ukrajinských úřadů. To zahrnuje: ochranu vojáků a individuální vybavení, zbraně, systémy protitankových střel, munici, sledování, zpravodajskou činnost, komunikace, posílení námořnictva, aby bylo schopno bránit pobřeží Černého moře, a systémy protivzdušné obrany, včetně zařízení protiletecké obrany a zařízení pro bojový výcvik. EU by měla prozkoumat možnosti podpory ukrajinské vlády, co se týče posílení obranných schopností země.

Ukrajina může začít řádně fungovat pouze tehdy, až bude účinně prosazováno právo, včetně odvětví zpravodajských služeb a obrany. Struktury ukrajinské obrany a ozbrojených sil musí být podstatně reorganizovány. V tomto ohledu je bohatým zdrojem zkušeností transformace ozbrojených sil členských států EU, které patřily k bývalé Varšavské smlouvě. EU by mohla být ukrajinským orgánům při provádění tohoto úkolu nápomocná, a to zejména v rámci SBOP, která již zajišťuje výcvikové mise pro ozbrojené síly v jiných oblastech světa.

Činnost zvláštní pozorovatelské mise OBSE má zásadní význam pro snížení napětí a podpory míru, stability a bezpečnosti. Její účinek na místě však musí být posílen v zájmu zajištění účinné kontroly a ověřování ukrajinsko-ruských hranic při zachování nestrannosti její činnosti.

Plánované vyslání poradní mise EU v rámci SBOP na Ukrajinu je prvním krokem k poskytnutí pomoci při reformě civilního odvětví, včetně policie a právního státu. Pokud o to ukrajinské orgány požádají, měla by EU vyslat pozorovatelskou misi s cílem poskytnout účinný mechanismus pro kontrolu a monitorování ukrajinsko-ruských hranic.

EU by měla aktualizovat svou bezpečnostní strategii, aby tak reagovala na novou geopolitickou situaci, zejména s ohledem na novou hrozbu hybridní války, a posílit spolupráci SBOP s východními partnery.

Na posledním summitu NATO spojenci opět zdůraznili, že NATO podporuje „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny“. EU by měla výrazně zlepšit koordinaci své bezpečnostní reakce s bezpečnostní reakcí NATO, neboť to nadále představuje rozhodující akční plán.

Zvýšení energetické bezpečnosti

Jedinou schůdnou odpovědí, kterou EU může Rusku dát, je, že její členské státy budou stát při sobě a budou jednotné. To rovněž zahrnuje skutečnou společnou vnější energetickou politiku a také vytvoření evropské energetické unie. Dohoda mezi EU, Ruskem a Ukrajinou ze dne 30. října 2014 o zimním balíčku, která byla vyjednána pod vedením bývalého evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera (ELS), představuje zásadní a závazné opatření, jež by mělo zabezpečit dodávky plynu z Ruska do března 2015. Veřejná prohlášení ruského ministra pro energetiku Alexandra Novaka v tom smyslu, že tato dohoda závazná nebyla, jsou nepřijatelná.

Nanejvýš důležité je radikální posílení energetické bezpečnosti EU tím, že dojde k omezení její závislosti na Rusku a zvýšení odolnosti vůči vnějšímu tlaku. To zahrnuje posílení domácích zdrojů energie, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje a také významnou diverzifikaci prostřednictvím partnerství mimo jiné s USA, Norskem a středomořskými státy. Prioritním projektem společného zájmu je rozvoj infrastruktury a propojovacích vedení mezi členskými státy a našimi sousedními zeměmi. Mimoto je klíčovou technologií pro zřízení skutečně nezávislého energetického trhu EU technologie zpětného toku.

V důsledku ruského tlaku na Ukrajinu je ukrajinský trh se zemním plynem v zoufalém stavu. Ukrajině by měla být poskytnuta finanční pomoc EU za účelem obnovení a modernizace jejích plynovodů. Ukrajinská vláda by měla být pobídnuta k reformě odvětví energetiky s cílem zvýšit energetickou účinnost a postupně zrušit nehospodárné dotace.

Projekty týkající se plynovodů v našem sousedství musí být podrobeny kritickému přezkumu, který plně zohlední stávající politickou situaci. Projekt South Stream není politicky životaschopný a měl by být zastaven. Místo toho musí být upřednostněny projekty, které vedou k diverzifikaci dodávek energie. To s sebou nese obnovení plynovodu Nabucco a další projekty, které mohou propojit země jižního Kavkazu, Blízkého východu, Středomoří a Střední Asie s EU nezávisle na ruské geopolitice v oblasti zemního plynu.

Musíme navíc usilovat o plné prosazení společného vnitřního trhu s energií, včetně třetího energetického balíčku. Je třeba se okamžitě zabývat dosud nedořešeným soudním řízením proti Gazpromu a rozsudek musí být vymáhán bez výjimky.

Závěr

Rusko je smluvní stranou Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu, Budapešťského memoranda a zakládajícího aktu Rusko-NATO a členským státem Rady Evropy. Tato země je pevně vázána mezinárodněprávními závazky a povinnostmi. Neexistují žádné argumenty pro to, aby v Evropě byla použita vojenská síla za účelem obrany z takzvaných historických a bezpečnostních důvodů nebo za účelem ochrany své menšiny žijící v zahraničí. Tato politika je ve 21. století nepřijatelná.

Ukrajina čelí nevyhlášené hybridní válce vedené Ruskem. Jedná se o vícerozměrný konflikt, který mísí kybernetickou válku, nasazení vojenských i polovojenských sil, propagandu, hospodářský tlak, vydírání v oblasti energetiky, politickou destabilizaci a diplomacii. Nezákonná anexe Krymského poloostrova byla prvním případem od druhé světové války, kdy došlo k vynucené změně hranic a připojení části země k jiné zemi.

Dnešní Evropa, která se poučila z temné minulosti světových válek, je založena na zásadě dodržování mezinárodního práva. Nyní stojí před konfliktem, který oživuje tragické vzpomínky na dávno minulé roky, kdy demokracie a svoboda nebyly samozřejmostí. Z tohoto důvodu by reakce EU založená na ústupcích Rusko povzbudila k tomu, aby rozšířilo svou taktiku hybridní války na další sousedy. V tomto ohledu musí být zabráněno tomu, aby se krymský scénář opakoval v Podněstří.

Růst v EU není možný bez stability okolo nás. Náš hlavní plán musí zahrnovat strategie, které by proměnily stávající „ohnivý kruh“ v „kruh přátelství“. Za těchto nepříznivých okolností je solidarita mezi členskými státy důležitější než kdy jindy a měla by se rovněž projevit ochotou poskytnout praktickou podporu členským státům v přední linii, které mohou čelit stejné hrozbě.

Nová vysoká představitelka, místopředsedkyně Federica Mogheriniová společně s komisařem Hahnem by v rámci svých pravomocí měla podniknout veškerá opatření, které umožní politické řešení krize na Ukrajině, jež by respektovaly všechny zúčastněné strany a díky němuž by bylo možné vyhnout se na východě Ukrajiny a na Krymu situaci zmrzlého konfliktu.

Poskytnutím podpory Ukrajině zajišťuje EU podporu a bezpečnost sama pro sebe. Důvěryhodnost diplomatického úsilí EU musí být spojena s odhodláním zmírnit konflikt, avšak zároveň zachovat neústupnost, pokud jde o naše hodnoty, tím, že Ukrajině pomůžeme zachovat si nezávislost, svrchovanost, jednotu a územní celistvost.