Evropa, která chrání a zasazuje se o skutečný mír: budování Evropské obranné unie

Tempo geopolitických změn je dramatické a svět se stal nebezpečnějším. Ruská agresivní válka proti Ukrajině, íránský raketový útok proti Izraeli i Íránem sponzorovaný teroristický útok Hamásu na Izrael ilustrují rostoucí globální nestabilitu. Tektonické změny v geopolitickém a bezpečnostním prostředí ohrožují náš západní svět a naše hodnoty. Autoritářští aktéři, jako jsou Rusko a Čína, provádějí stále agresivnější zahraniční politiku s cílem prosazovat své zájmy po celém světě, a to politickými a ekonomickými prostředky, ale také vojenskými prostředky. To zahrnuje také cílené využívání dezinformací a kybernetických a hybridních útoků s cílem podkopat stabilitu našich demokratických společností. Kromě toho zhoubný vliv autoritářských režimů destabilizuje a pokouší se vykolejit evropskou cestu kandidátských zemí, jako je tomu v případě západního Balkánu. Globální konflikty prohlubují geopolitické zlomové linie, které současně vystavují zkoušce i naše partnerství po celém světě. Vedle našeho východního sousedství se zhoršuje regionální stabilita ve Středomoří, na africkém kontinentu a na Blízkém východě. Současně zůstává severní část Kyperské republiky okupována tureckými silami. Kromě toho v posledních letech exponenciálně vzrostl vojensko-strategický význam arktického regionu. A konečně mezinárodní islámský terorismus a náboženský radikalismus nadále představují velkou hrozbu pro vnitřní i vnější bezpečnost. To vše vyžaduje komplexní 360stupňový přístup a společné hodnocení hrozeb.

Za posledních deset let zvýšily Moskva a Peking své rozpočty na obranu o téměř 300 %, resp. 600 %. Naproti tomu členské státy EU zvýšily své výdaje na obranu pouze o 20 %. Ani dnes nedosáhli všichni evropští spojenci v NATO cíle 2 % HDP na výdaje na obranu. Mnohé z těch, které ho dosáhly, tak učinily teprve nedávno.

Pro Evropskou lidovou stranu zůstává úzký transatlantický vztah a spolupráce se Spojenými státy v rámci NATO základním kamenem naší bezpečnosti. To nás však nezbavuje povinnosti, že my, Evropané, musíme být schopni bránit své vlastní zájmy, budovat své vlastní doplňkové a interoperabilní obranné kapacity a zároveň se vyhnout zbytečnému zdvojování ve vztahu k rámci NATO. Skutečné partnerství znamená sdílenou odpovědnost, společné úsilí a rovné sdílení zátěže. Odborníci varují, že během příštích pěti let bude Rusko schopno zahájit plnohodnotný útok proti EU a NATO. Evropa proto musí konečně vzít svou bezpečnost do vlastních rukou a stát se schopnou a ochotnou bránit sebe a své zájmy. V tomto světle vyzýváme ke skutečnému strategickému partnerství mezi EU a NATO. Pouze společně můžeme zajistit naši bezpečnost a dlouhodobou prosperitu. Musíme se smířit s tím, že doba mírové dividendy skončila, a musíme podniknout odvážné kroky, abychom zajistili bezpečnost naší Unie a občanů. Naším prvním krokem by proto měla být aktualizace a zavedení strategického kompasu EU, který bude odrážet rozsah našeho prostředí hrozeb.

Evropská lidová strana důsledně projevuje ochotu prosazovat silnou obrannou pozici v Evropě, abychom ochránili naše občany před četnými hrozbami, kterým čelíme. Jsme politickou silou, která se zasazuje o Evropu, jež se dokáže bránit, a zároveň podporujeme ty, kteří bojují za Evropu a naše základní hodnoty. Stáli jsme a budeme i nadále pevně stát na straně Ukrajiny, která odvážně bojuje za náš evropský způsob života. Právě na ukrajinských bojištích se rozhoduje o budoucnosti Evropy. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, dokud Ukrajina tuto válku nevyhraje.

Jako vedoucí a největší politické síle v Evropském parlamentu svěřili Evropané v posledních volbách Evropské lidové straně opět jasný mandát. Je nejvyšší čas vybudovat skutečnou Evropskou obrannou unii. Víme, že čas má zásadní význam: musíme urychleně usilovat o systematickou revizi evropské obrany. To s sebou nese ambicióznější financování naší obrany s cílem posunout náš evropský obranný průmysl na vyšší úroveň. Je nejvyšší čas, abychom plně využili stávající nástroje a byli ambiciózní při rozhodování o budoucích rozpočtech. Klíčovým prvkem zde musí být také zvýšení partnerství veřejného a soukromého sektoru a podpora našich četných malých a středních podniků, které jsou klíčem k našim inovacím.

Pro Evropskou lidovou stranu se příští desetiletí musí stát desetiletím evropské obrany. Proto požadujeme a budeme prosazovat zaměření na pět klíčových bodů:

1. Skutečný jednotný evropský trh pro obranu

Vnitřní trh EU je úspěšným příkladem. Podpořil ekonomiku EU, posílil její podniky a vytvořil příležitosti a lepší služby pro naše občany. V oblasti obrany však trh zůstává roztříštěný a převážně vnitrostátní, s omezenou konkurencí. Přetrvávající neefektivita evropského obranného trhu vede ke zbytečné duplicitě, nízké efektivitě výdajů na obranu, a tedy k plýtvání penězi evropských daňových poplatníků. Tyto podmínky brzdí rozvoj ozbrojených sil členských států a vytvářejí překážku pro naši bezpečnost. Není zdaleka ideální, že členské státy EU stále pořizují 78 % svého vojenského vybavení ze zdrojů mimo EU. Válka na Ukrajině rovněž ukazuje, že roztříštěnost schopností a nedostatek výrobních a opravárenských kapacit vedou k dlouhým a zranitelným zásobovacím linkám na munici, náhradní díly a údržbu. Zanedbané zavedení skutečného jednotného obranného trhu omezuje naši schopnost věrohodně odrazovat případné agresory a bránit se ozbrojenému útoku. Vyzýváme proto k ukončení zneužívání doložky o výjimce podle čl. 346 SFEU a požadavků na kompenzaci při obranných akvizicích důkladnou revizí a úpravou stávajících právních předpisů v této klíčové oblasti. Kromě toho musí být prioritou zajištění bezpečnosti dodávek - zejména pro menší členské státy - a umožnit jejich průmyslu účastnit se společných zakázek, aniž by se uchýlil k protekcionistickým opatřením. Je to jasné: potřebujeme skutečný jednotný trh pro obranu a musíme podstatně zvýšit podíl vnitroevropského obchodu v oblasti obrany. To je také nejlepší způsob, jak podpořit globální konkurenceschopnost našeho průmyslu. Měli bychom urychleně rozšířit naši evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu (EDTIB) a zajistit, aby tato rozšířená vojenská výroba nakonec zásobovala naše evropské armády.

Plnohodnotný jednotný trh pro obranu by měl znamenat značné investice do našich průmyslových kapacit, odstranění přeshraničních překážek a také podporu rozvoje celoevropských hodnotových a dodavatelských řetězců. Naléhavě potřebujeme optimalizovat výrobu prostřednictvím standardizace, vzájemného uznávání certifikace a stanovení priorit. Komise musí navrhnout legislativní nástroje, které pomohou zajistit používání vojenských standardů NATO, zajistí interoperabilitu a podpoří spolupráci. Rovněž musíme naléhavě upřednostnit naše úsilí o splnění dohodnutých cílů v oblasti schopností a snížit naše závislosti, zejména s ohledem na systémové konkurenty, a rozvíjet potřebnou infrastrukturu. Tím by se výrazně zvýšila ekonomická efektivita a rozšířily by se naše průmyslové výrobní kapacity pro obranné zboží, a tím by se řešila dlouhodobá poptávka po evropské vojenské výrobě.

Měli bychom Ukrajinu začlenit do našeho evropského obranného trhu a EDTIB, abychom využili její inovační potenciál a poučili se z jejich zkušeností z války, kterou jim vnutilo Rusko. Pouze zlepšením našich společných stávajících vojenských schopností budeme schopni čelit agresorům, jako je Putinovo Rusko. To pomůže Ukrajině a zvýší bezpečnost všech našich občanů. Zároveň by Unie měla usnadnit účast kandidátských zemí, které jsou s EU sladěny v rámci SZBP/SBOP, především zemí západního Balkánu, na současných i budoucích programech souvisejících s obranným sektorem.

Evropská lidová strana již byla hnací silou iniciativ společných vojenských zakázek, jako je Posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím Aktu o společných zakázkách (EDIRPA), a budeme hnací silou Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIP). Je však zapotřebí mnohem více společných zakázek a dlouhodobé spolupráce a EPP bude prosazovat ambiciózní realizaci nedávné Evropské obranné průmyslové strategie (EDIS). Chceme také snížit náklady prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek a posílit společné vojensko-technologické schopnosti, zejména v oblasti strategických prostředků, jako je letecká doprava, průzkum, sledování, kybernetika a vesmír. Za tímto účelem bychom měli zdvojnásobit naše úsilí v oblasti společného zadávání veřejných zakázek, abychom konečně dosáhli cíle 35 %, tedy rovnováhy mezi ekonomickou efektivitou a vojenskou účinností. Musíme se stát inovativnějšími a vytvořit co nejpříznivější prostředí pro naše společnosti a malé a střední podniky. Za tímto účelem bychom měli využít všech dostupných možností ve Smlouvách EU, včetně stálé strukturované spolupráce (PESCO).

2. Evropa musí myslet ve velkém a investovat do obranných technologií budoucnosti.

Musíme výrazně zvýšit investice do nových a převratných technologií v oblasti obrany, včetně kybernetické obrany, vesmíru, nových materiálů a výroby, umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky, cloud computingu, internetu věcí, robotiky, biotechnologií a nanotechnologií. V této souvislosti musíme plně využít veškerý inovační potenciál našich evropských společností. Vesmír a kyberprostor budou mít pravděpodobně zásadní význam v jakémkoli budoucím konfliktu, což si vyžádá investice EU do posílení schopností a odolnosti agentur, jako je Satelitní středisko Evropské unie. Kromě toho potřebujeme evropskou kapacitu pro situační povědomí v kybernetické a informační oblasti s cílem zřídit evropskou kybernetickou brigádu a evropskou kapacitu pro povědomí o vesmírné oblasti.

EU se spolu se svými členskými státy a v úzké spolupráci s našimi transatlantickými partnery musí rovněž zabývat ambiciózními evropskými projekty, jako je společný a interoperabilní protiraketový štít, evropský jaderný štít a Evropská agentura pro pokročilý obranný výzkum ve stylu DARPA. Existuje jasná poptávka po společných evropských ambicích v oblasti technologických inovací v obranném sektoru. O obraně musíme uvažovat v ucelených evropských souvislostech, od výzkumu přes financování až po aplikaci. Musíme zvýšit podporu výzkumu a vývoje obranných schopností a zajistit lepší propojení našich ozbrojených sil, akademické obce, průmyslu a investorů. To je klíčem ke zkrácení vývojových cyklů a k rychlejšímu uvádění výrobků na trhy. Musíme analyzovat současný vývoj a poučit se ze zkušeností z války na Ukrajině, abychom zjistili, které nové technologie, jako například bezpilotní letouny, budou pro budoucnost evropské obrany potřebné, a rozvíjet průmyslové kapacity pro tyto technologie. Musíme omezit byrokracii a podpořit zapojení malých a středních podniků, posílit partnerství veřejného a soukromého sektoru a umožnit vznik evropských šampionů využitím plného inovačního potenciálu celé EDTIB. Musíme rovněž zavést opatření, která zajistí, aby malé a střední podniky v obranném odvětví zůstaly v Evropě a nadále prosperovaly.

3. Evropa potřebuje větší spolupráci v oblasti obrany a integrované evropské schopnosti

Naším cílem je rozvíjet Evropskou obrannou unii (EDU), což by mělo znamenat silnější sladění strategických kultur a společné chápání hrozeb. Zároveň uznáváme dlouhodobou politiku vojenské neutrality, kterou zastávají některé členské státy, a plně respektujeme jejich právo rozhodnout o vlastní míře zapojení do budoucí EDU. Evropská lidová strana předpokládá obrannou unii s integrovanými pozemními, námořními, vzdušnými, vesmírnými a kybernetickými schopnostmi v souladu s NATO a se schopnostmi rychlého nasazení (RDC) jako stálými a okamžitě dostupnými silami. RDC by měl být chápán jako výchozí bod a musí být postupně rozšiřován směrem k "evropskému sboru" přidělováním dalších silových prvků pocházejících z členských států, prohlubováním jejich operačních vazeb a interoperability. Prostřednictvím RDC by měl být rovněž posílen společný výcvik, který musí vedle svého vojenského mandátu zdůrazňovat i svůj humanitární rozměr jako síly, jejímž cílem je zachovat mír a zachránit životy. Považujeme za nezbytné zlepšit financování a provádění našich misí SBOP a společných obranných projektů prostřednictvím PESCO. Prioritami by měly být vojenská mobilita, kybernetická a informační nadvláda, jakož i schopnosti velení a řízení. Na akční plán 2.0 pro vojenskou mobilitu, který Komise EU představila v roce 2022, je třeba navázat konkrétními opatřeními, zejména plánem na dosažení "vojenského Schengenu", kde bude zaručena vojenská mobilita v rámci hranic EU. Abychom toho dosáhli, vyzýváme k urychlenému vybudování dvouúčelové infrastruktury TEN-T pro civilní i obranné účely, abychom mohli v případě potřeby rychle přesouvat síly a vybavení po silnicích a železnicích. V širším smyslu bychom měli upřednostnit nákup vybavení dvojího použití.

Měli bychom zřídit plně obsazený a plně vybavený společný štáb, který by kombinoval civilní a vojenské nástroje, abychom plně využili integrovaný přístup EU k řešení krizí, a to od strategického plánování a operačních koncepcí až po samotné vedení misí a operací. Stejně tak je třeba posílit Zpravodajské analytické středisko EU (INTCEN). EU a její členské státy musí podporovat lepší spolupráci v oblasti vojenského zpravodajství a kybernetické bezpečnosti sdružováním zdrojů a sdílením informací a databází. A konečně, naším dlouhodobým cílem je vytvořit skutečnou evropskou obrannou unii s integrovanými evropskými pozemními, námořními, vzdušnými, vesmírnými a kybernetickými silami.

Musíme udělat více pro podporu odolnosti naší společnosti jako celku. Je třeba, abychom lépe než populisté a extremisté vysvětlovali dnešní výzvy a lépe sdělovali, proč je v zájmu nás všech mít silnou obranu. Proto musíme lépe čelit zahraniční informační manipulaci (FIMI) a lépe bránit naše demokracie a demokratické společnosti. Možnost odvodu do armády zůstává plně v kompetenci jednotlivých států.

4. Více investic, inteligentní regulace, budování průmyslových kapacit a lepší infrastruktura.

Naléhavě musíme klást důraz na více, lepších a společných investic. Současně vyzýváme ke snížení regulace a administrativní zátěže. Příští víceletý finanční rámec (VFR) musí poskytnout výrazně více prostředků na inovace a přispět k naplnění evropských obranných požadavků. Ohlášená bílá kniha o budoucnosti evropské obrany musí předložit konkrétní návrhy, aby bylo dosaženo ustanovení Draghiho zprávy, která zdůrazňuje potřebu dodatečných investic ve výši 500 miliard eur pro evropský obranný sektor v příštím desetiletí. Musíme prozkoumat nové způsoby financování našich programů. To by mělo zahrnovat revizi mandátu Evropské investiční banky (EIB) a další osvobození od DPH. Úvěry EIB by měly sloužit jako katalyzátor soukromých investic do evropského obranného průmyslu. EPP požaduje, aby byla Evropská obranná unie vybavena účelovým a ambiciózním rozpočtem EU. Výdaje na obranu jsou koneckonců investicí do naší vlastní budoucnosti, neboť vedou k většímu počtu pracovních míst, větší bezpečnosti, a tedy i stabilitě, která je základem naší prosperity.

Je zřejmé, že základním kamenem Evropské obranné unie musí být výkonný EDTIB. Je naléhavě nutné posílit průmyslovou politiku Unie a zvýšit podporu obranného sektoru, který je pro ochranu suverenity a integrity členských států EU zásadnější než kdy jindy. Společné investice a výdaje na úrovni EU přinesou díky úsporám z rozsahu členským státům úspory a pomohou při harmonizaci obranného sektoru. Partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou pro financování investic do obrany nezbytná a vyzýváme k harmonizaci definic kritérií ESG vypracovaných soukromými finančními subjekty s přihlédnutím ke zvláštnostem obranného průmyslu. Obranný průmysl se potýká s problémy při zajišťování soukromého financování, proto vyzýváme banky, aby uvolnily své politiky a poskytly obrannému sektoru zásadní přístup k úvěrům. Požadujeme revizi minulých i nových právních předpisů a taxonomie, aby bylo zajištěno, že jsou co nejvhodnější pro rozvoj našeho evropského obranného průmyslu. Právní předpisy a pobídky v nich předpokládané by měly být inteligentními nástroji umožňujícími růst, inovace a udržitelné financování obrany. Dále požadujeme zvýšení investic do výzkumných a vývojových projektů, které nabídnou další spolupráci EU a zajistí předvídatelnost pro soukromé průmyslové investice a průmysl. Příkladem by mělo být vytvoření evropských obranných projektů společného zájmu, které by koordinovaly průmyslovou spolupráci. Dále důkladnou revizi Evropského obranného fondu. Vyzýváme k posílení všech programů a iniciativ Unie a jejich sloučení do jediného nástroje Unie pro obranu v rámci příštího víceletého finančního rámce.

5. Evropa potřebuje ve světě silný hlas, pokud jde o bezpečnost a obranu.

Vítáme jmenování komisaře pro obrannou unii (DUC), který bude koordinovat obranné i bezpečnostní otázky a podporovat spolupráci a zároveň zajišťovat soudržnost nástrojů a iniciativ Unie. DUC připraví cestu ke skutečné evropské obranné unii, jak je předpokládáno ve Smlouvách, a navíc překoná rozdíly mezi nástroji a iniciativami Komise a Rady s cílem zlepšit soudržnost a účinnost. Za tímto účelem by se DUC měl stát vedoucím Evropské obranné agentury (EDA) a zvláštním zástupcem Rady pro obrannou unii a vykonávat dohled nad PESCO. DUC bude rovněž podporovat spolupráci s členskými státy a zároveň zajišťovat navýšení rozpočtu EU na obranu, který musí být vynakládán co nejefektivněji, aby společné investice přinášely přidanou hodnotu. DUC by měl rovněž harmonizovat přístupy k připravenosti a krizím. Společně s HRVP by DUC měla podněcovat stanovení jasných bezpečnostních kritérií pro členské státy a vypracovat plán vojenské připravenosti EU, a tím napomoci dosažení našich společných cílů v oblasti připravenosti. současně by DUC měla prosazovat vytvoření Rady pro obranu, která by byla obdobou Rady pro zahraniční věci. DUC by se měla rovněž zaměřit na bezpečnost našich námořních tras společně s dalšími příslušnými službami. Zachování svobody plavby musí být jasným cílem nové evropské obranné politiky. Unie proto musí být připravena převzít úkol sledovat kritickou infrastrukturu v regionálních mořích obklopujících Evropu.

Prvním úkolem DUC by mělo být vypracování komplexní analýzy jednotlivých obranných odvětví našich členských států. Pochopí-li EU, v čem spočívají silné stránky jednotlivých členských států, může lépe koordinovat společné investice, zefektivnit výrobu a zvýšit efektivitu svého obranného sektoru.

Na globální scéně musí Evropa výrazně zkvalitnit a prohloubit své strategické vztahy a naši obrannou spolupráci s podobně smýšlejícími partnery, jako jsou USA, Spojené království, Norsko, Korejská republika, Kanada, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland. Prostřednictvím těchto partnerství musíme více usilovat o zvýšení bezpečnosti našich obranných dodavatelských řetězců, což je pro naši armádu zásadní. Evropa musí rovněž urychlit svou schopnost rozhodovat o zahraniční a bezpečnostní politice. Evropa může nejlépe zastupovat a prosazovat své zájmy, pokud bude vystupovat jednotně a jednotně.