Poziční dokument skupiny EPP k přístupu k integrované průmyslové politice

Evropa přijímá zásadní rozhodnutí o své hospodářské budoucnosti v nadcházejících letech. Komise stanovila jasné ambice pro ekologický a digitální přechod a pro obnovenou průmyslovou politiku. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, musí se vzájemně ovlivňovat; potřebujeme rovnováhu mezi různými prioritami a musíme v tomto směru sladit veřejné výdaje a pobídky. Ačkoli jsou v návrzích Komise obsaženy všechny složky tohoto přístupu, neexistuje žádná zastřešující desetiletá strategie, která by nás dovedla k našim cílům do roku 2030 a dále. Ta je však nezbytná pro evropské malé a střední podniky (MSP) a velké podniky, aby si zachovaly plánování a jistotu investic.

Zelená dohoda je předpokládanou agendou růstu, ale jak jsme následně viděli, potřebujeme digitální a průmyslové cíle na stejné úrovni, protože všechny jsou na sobě závislé. Přístup, který by všechny tyto cíle spojil do konkrétních strategií pro průmyslové ekosystémy, by byl správným integrovaným přístupem, a právě ten by si skupina PPE přála. Mělo by být jasné, že se nemá jednat o plán hospodářství. To, co potřebujeme, je nabídnout všem průmyslovým odvětvím konzistentní veřejnou politiku napříč různými politickými nástroji, která je podpoří v těchto složitých přechodech.

Tyto strategie musíme zavést co nejdříve. Pokud bychom měli strategie k dispozici již nyní, mohli bychom upravit výdajové a legislativní priority pro rok 2022. To by nám na monumentální transformaci zbývalo přibližně 8,5 roku. To je nesmírně krátká doba, které lze dosáhnout pouze soustředěným a obětavým úsilím tvůrců politik i podniků. Řečeno jasně: bez ucelené a integrované strategie, která by usměrňovala všechny naše nástroje, politiky a výdaje, je nepravděpodobné, že by Evropa v roce 2030 dosáhla svých průmyslových, digitálních a ekologických cílů. Důvodem je zejména skutečnost, že krátký časový rámec a úkoly, které jsou před námi, mohou být výzvou zejména pro malé a střední podniky, které jsou páteří evropské ekonomiky.

V tomto dokumentu skupina EPP předkládá hlavní směry svých názorů na to, jak by měla být strategie Komise dokončena.

Ekosystém v jádru

Skupina EPP podporuje ekosystémový přístup průmyslové strategie. Digitální a klimatické cíle budou mít na každý ekosystém jiný dopad a postavení Evropy na světovém trhu se také v jednotlivých ekosystémech liší. Aby si každý ekosystém udržel konkurenceschopnost a dosáhl strategické autonomie, potřebuje vlastní přístup.

Podle Výroční zprávy o jednotném trhu 2021 (ASMR) "průmyslové ekosystémy zahrnují všechny subjekty, které se podílejí na dosažení určitého socioekonomického cíle: od nejmenších začínajících podniků po největší společnosti spolupracující na uspokojení nové potřeby trhu, výzkumné činnosti podporující průmyslové inovace, regulační orgány řídící hospodářskou činnost prostřednictvím příznivých politik až po poskytovatele služeb a dodavatele." Tato komplexní definice ekosystému jasně ukazuje význam plně integrovaného přístupu. Potřebujeme strategii, v níž účinná opatření napříč všemi těmito prvky ekosystémů budou společně působit na posílení konkurenceschopnosti a růstu ekosystémů. Tato opatření musí být jednak šitá na míru jednotlivým zúčastněným stranám, např. malým a středním podnikům, jednak musí mít univerzální charakter, který se uplatňuje horizontálně napříč ekosystémy.

Důležitou otázkou, kterou aktualizace strategie vyvolává, je, zda 14 ekosystémů vybraných v roce 2020 je stále relevantních. Vzhledem k důležitému vývoji Komise do své strategie přidala hledisko závislostí jako hnací kritérium, ale nedokázala přesvědčivě nastínit, proč by tento vývoj neměl mít vliv na výběr 14 ekosystémů.

Sladění nástrojů

Unie má k dispozici celý arzenál nástrojů k dosažení svých cílů. Průmyslová strategie se opírá o průmyslové aliance jako hlavní nástroj. To je příklad nástroje pro stanovení agendy, který by měl být jádrem strategického přístupu. Agendy pro konkurenceschopnost však mohou být úspěšné pouze tehdy, pokud povedou k integrovanému přístupu dalších nástrojů.

• Nástroje určující agendu: Průmyslové aliance, plány průmyslových technologií, evropská partnerství, strategický plán HEU, odvětvová partnerství v oblasti klimatu, TEN, Pakt pro dovednosti.

• Nástroje financování: Nástroje: IPCEI, Horizont Evropa, evropská partnerství (zejména společné podniky), digitální inovační centra, InvestEU, Nástroj pro propojení Evropy, strategie inteligentní specializace, národní plány obnovy, Inovační fond, fond Spravedlivý přechod, strukturální a regionální fondy EU, program Digitální Evropa, program Jednotný trh, Erasmus+.

• Regulační nástroje: Nástroje: Lepší právní úprava, pravidla státní podpory a hospodářské soutěže, klimatické právo, taxonomie, REDII, EED, ETS, nařízení o umělé inteligenci, zákon o datech, DGA, DMA, DSA, standardizace, zahraniční dotace narušující vnitřní trh.

• Mezinárodní nástroje: CBAM, obchodní dohody včetně dohod o volném obchodu a dohod o partnerství a spolupráci, pravidla WTO, standardizace, analýza závislostí, globální závazky v oblasti klimatu (globální ETS?), partnerství se sousedními zeměmi, Smlouva o energetické chartě.

Plně integrovaná strategie

Jak je uvedeno v ASMR, ekosystémový přístup "zahrnuje systémový význam všech horizontálních a vertikálních vazeb mezi hospodářskými subjekty". Musíme však také plně zahrnout horizontální a vertikální vazby mezi všemi příslušnými nástroji podpory těchto ekosystémů.

Současná průmyslová strategie tuto politickou integraci a konkrétní opatření postrádá. To vytváří riziko, že účinnost opatření bude oslabena. Opatření prostřednictvím jednoho nástroje musí být obvykle podpořena opatřeními v jiných nástrojích. Tato podpora může chybět, pokud nemáme integrovaný přístup.

Ekosystémové fiche v ASMR nabízejí velmi dobrý výchozí bod, ale je třeba je doplnit pro všechny ekosystémy. Máme pouze šest analýz závislostí, máme pouze dvě pilotní Cestovní mapy průmyslových technologií, často chybí podrobnosti o tom, jak taxonomie ovlivní konkrétní ekosystém, a ve fichích se často objevuje slovo "by". Navíc se zdá, že v důsledku přelévacího účinku Taxonomie se směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) nyní vztahuje i na malé a střední podniky, což může znamenat značnou administrativní zátěž. Abychom dosáhli přechodu, musíme znát potřeby ekosystému a vytvořit strategii, jak je zajistit. To vyžaduje na jedné straně ambiciózní technologické plány pro všechny ekosystémy, aby bylo možné řídit výzkum a vývoj potřebný pro nové technologie. Na druhé straně potřebujeme pečlivě sledovat infrastrukturní a kvalifikační potřeby ekosystémů.

Na příkladu kvantové technologie se nám podařilo v programu Horizont Evropa vyčlenit na kvantovou technologii 1 miliardu EUR. Kromě toho přicházejí významné finanční prostředky z programu Digitální Evropa a relevantních je několik společných podniků; například společný podnik pro klíčové digitální technologie. Společně s nedávno vytvořeným Konsorciem pro kvantový průmysl (QuIC) nyní musíme zajistit vytvoření společné řídicí struktury, zahrnující příslušné útvary Komise a zúčastněné strany, která bude řídit investice s jasnými cíli do roku 2030. To nám umožní nejen dosáhnout tak důležitého technologického pokroku v této oblasti, ale také vytvořit rozhodující inovační infrastrukturu pro mnoho dalších odvětví.

Jak navíc ASMR zdůrazňuje, ekosystémy "se vyvíjejí na stejném pozadí: integrovaného jednotného trhu". Pokud pro tento jednotný trh a jeho účastníky stanovíme zastřešující ambice, jako je taxonomie pro udržitelné investice nebo revize pravidel státní podpory, bez integrované strategie pro ekosystémy, mohou být tyto velké ambice kontraproduktivní, protože by mohly zavřít zásadní dveře pro konkrétní ekosystémy. Dalším prvkem, který je třeba zvážit, je dopad rozhodnutí v jednom ekosystému na jiné ekosystémy (např. vysoká závislost na vodíku v jednom odvětví dopravy ovlivní dostupnost vodíku v jiných odvětvích). A konečně by měly být zahrnuty jasné plány na minimalizaci byrokracie a administrativní zátěže. S tím souvisí revize rámce státní podpory. Revize je příliš pomalá a roztříštěná. Návrhy na revizi pravidel IPCEI se zdají být stále příliš konzervativní. Veřejné a soukromé investice budou zbržděny, pokud Evropa nezajistí jasnost pravidel státní podpory, zejména pro malé a střední podniky. Vzhledem ke složitosti a naléhavosti situace je třeba opustit dogmatické postoje ke státní pomoci a zvážit celou škálu možností, od dočasného pozastavení pravidel státní pomoci v určitých odvětvích až po úplnou legislativní revizi pravidel státní pomoci v jiných odvětvích.

Co chceme udělat

Jako poslední krok potřebujeme jasnou operacionalizaci všech řešení. Dokončení analýzy by nás přivedlo na správnou cestu, ale klíčové budou detaily implementace. Abychom mohli přejít od strategie Komise k přístupu EPP, je třeba učinit řadu kroků:

• Komise by měla co nejdříve dokončit analýzy všech ekosystémů.

• Komise musí přehodnotit výběr 14 ekosystémů.

• Komise musí každoročně monitorovat potřeby infrastruktury.

• Ekosystémy musí předložit jasný technologický plán.

• Rozpočtové orgány musí v ročním rozpočtovém procesu a v přezkumu programů Unie v polovině období projevit flexibilitu, aby zajistily, že priority financování Unie budou moci reagovat na výsledky plánů a potřeby infrastruktury.

• Zákonodárci musí kriticky posoudit právní předpisy a uplatnit všechny nezbytné nástroje lepší právní úpravy, zejména test malých a středních podniků, zejména pro balíček "Fit for 55" a digitální soubory (DGA, DSA, DMA), aby zajistili jejich soulad s výsledky analýzy.

• Komise spolu s členskými státy musí předložit plán, jak dosáhnout snížení administrativní zátěže, která postihuje evropské podniky, a zejména malé a střední podniky, o nejméně 30 %, aby se snížil tlak na náklady a podpořila konkurenceschopnost.

• Rámec státní podpory musí být mimořádně naléhavě revidován, aby byl vhodný pro globální konkurenci.

• Komise musí pokračovat v hodnocení strategických závislostí a předložit akční plán, jak posílit globální vzájemné závislosti evropských ekosystémů.

• Komise musí předložit strategický balíček posilování jednotného trhu, řešení zahraničních dotací a převzetí a přizpůsobení pravidel pro zadávání veřejných zakázek budoucnosti tak, aby to, co vyrábíme a vyvíjíme v EU, bylo také chráněno EU.

Příklad: Čistá letecká doprava

Odvětví letectví se v současné době nachází v dokonalé bouři: hospodářská aktivita se zhroutila kvůli COVID-19, cíle udržitelnosti pro toto odvětví jsou obrovské a důsledky digitalizace globální dopravy zpochybní stávající obchodní modely. To z něj činí dokonalý případ pro ilustraci potřeby integrovaného přístupu.

V rámci průmyslové strategie je toto odvětví zahrnuto do ekosystému letectví a obrany. Odvětví je však úzce propojeno i s dalšími ekosystémy, například s ekosystémem "Energetika - obnovitelné zdroje energie" a "Mobilita - doprava a automobilový průmysl". Nynější investice do uhlíkově neutrálních technologií s největší pravděpodobností nepovedou ke snížení emisí potřebnému v roce 2030 a jsou vázány na rozhodnutí v jiných ekosystémech. Pokud budeme chtít k dosažení těchto cílů využívat syntetická paliva zavedená do roku 2030, bude to znamenat tlak na dostupnost energie a surovin pro výrobu elektrických letadel a další odvětví. Pokud vložíme energii do výroby vodíku s nulovými emisemi, abychom dekarbonizovali energeticky náročná odvětví, bude to znamenat tlak na dostupnost energie pro letecký průmysl. Společný podnik pro čisté letectví zřízený v rámci programu Horizont Evropa přinese čistší technologie pro rok 2030, které však bude třeba sladit s investicemi navrženými Aliancí. Mezitím budou muset společný podnik a aliance získat finanční prostředky ze stejné pokladny soukromého sektoru, který je v současné době těžce zasažen bezprecedentní krizí v tomto odvětví. Mezitím navrhované financování Unie v rámci programu Horizont Evropa pro toto partnerství nedosáhlo úrovně potřebné v této oblasti. Proto je třeba určit doplňkové zdroje financování a propojit je s partnerstvím, aby se optimalizovalo využití širšího finančního rámce víceletého finančního rámce na klíčové cíle "zelené dohody" sledované v rámci partnerství a aby se stimulovaly potřebné soukromé investice. Jsou zapotřebí další cílené IPCEI? Současně ve strategii zatím nejsou zmíněny plány na případné začlenění letectví do systému ETS a existují obavy, že taxonomie EU není navržena tak, aby umožnila financování všech možností dekarbonizace letectví. To vytváří tlak na soukromé investice do výzkumu a vývoje v době, kdy je nejvíce potřebujeme. Kromě toho je třeba, stejně jako mnoho dalších ekosystémů ve strategii, začlenit letectví do mezinárodních obchodních aktivit Unie, do režimů financování a státní podpory a také do vzdělávacích iniciativ na zlepšení kvalifikace. Aktualizace strategie znamenala pro toto odvětví důležitý začátek, ale tento stručný přehled naznačuje, kde je třeba ještě výrazně zapracovat, abychom dospěli ke skutečně integrovanému přístupu.