Evropský pakt solidarity proti pandemii koronaviru

Všichni jsme na stejné lodi, všichni jsme křehcí a dezorientovaní ,

ale zároveň důležití a potřební,

všichni jsme povoláni veslovat společně

(Papež František, 27. 3. 2020)

Evropa je nesmírně ohrožena a Evropané trpí. Všichni cítí nejistotu, kterou koronavirus vyvolal, nebezpečí pro ohrožené osoby nebo zármutek nad ztracenými životy. Evropa se z této krize může dostat pouze tehdy, bude-li evropská rodina solidární a odpovědná. My Evropané jsme společně prošli těžkými časy. Zvládneme i tuto situaci.

V reakci na mimořádnou a vážnou situaci způsobenou virem COVID-19 navrhuje skupina EPP v Evropském parlamentu Pakt SOLIDARITY, který se skládá z okamžitých opatření na zdolání viru, pomoc postiženým, ochranu našich rodin, pracovníků a nejzranitelnějších osob, podporu našich podniků a zajištění dlouhodobého plánu na posílení reakce Evropy na podobné krize v budoucnosti.

Tento pakt začíná tím, že myslíme jeden na druhého. Vzájemnou důvěrou. Vzájemnou péčí. Solidarita je součástí naší evropské DNA.

Skupina EPP chce především poděkovat všem, kteří stojí v první linii boje s virem: lékařům a zdravotním sestrám, pečovatelům a uklízečkám, výrobcům potravin a majitelům obchodů, pracovníkům v dopravě a poštovním pracovníkům, příslušníkům policie a ozbrojených sil a jejich rodinám. Všichni však musíme hrát určitou roli. Tím, že se budeme starat jeden o druhého. Tím, že zůstaneme doma nebo si udržíme odstup, abychom chránili zranitelné osoby. Tuto krizi nemůžeme překonat tím, že budeme jednat sami. Ani tím, že budeme stavět národní kompetence proti evropským. Můžeme ji překonat pouze tehdy, budeme-li spolupracovat. Všichni jsme nyní vyzváni, abychom veslovali společně.

Náš Pakt solidarity se opírá o pět konkrétních akčních pilířů. Navrhujeme:

1. SOUSTŘEDIT SE na jednotnou reakci na výzvu v oblasti zdraví TEĎ.

Systémy zdravotní péče a nemocnice jsou přetížené na hranici svých možností. EU by měla být připravena organizovat solidaritu mezi členskými státy, kdykoli to bude možné. Chceme:

1. Zřídit koordinační jednotku EU pro zdravotnickou reakci, která bude fungovat jako informační a koordinační centrum - včetně společného nákupu léků, vybavení a ochranných pomůcek - a také jako tým pro reakci na mimořádné události, který bude schopen dodávat životně důležité zásoby, zdravotnické vybavení i zdravotnický personál do členských států, v nichž dojde k náhlému nárůstu infekcí;
2. Tato koordinační jednotka by měla rovněž fungovat jako kontaktní místo s databází volných lůžek na jednotkách intenzivní péče v reálném čase a v případě potřeby koordinovat přeshraniční převoz kriticky nemocných pacientů do nemocnic v jiných členských státech, které ještě mají léčebné kapacity. V případě potřeby by vojenské síly měly poskytovat logistickou podporu a pomáhat regionálním orgánům a záchranným službám při zřizování polních nemocnic a podle potřeby poskytovat kapacity pro leteckou přepravu (případně s využitím Evropského velitelství letecké dopravy a stávajících struktur NATO). Vítáme pokyny, které v tomto ohledu zveřejnila Evropská komise, jakož i poskytnutou finanční podporu, a vyzýváme všechny členské státy, aby se zapojily v co největší míře;
3. odmítnout všechny vnitrostátní zákazy vývozu léků a zdravotnického vybavení do jiných členských států EU; Evropská komise by měla prozkoumat všechny způsoby, jak zabránit tomu, aby vnitrostátní opatření změnila správné fungování jednotného trhu, a koordinovat opětovné využití výrobních kapacit pro výrobu těchto produktů, zejména dezinfekčního gelu, ventilátorů a ochranných pomůcek, a také sdružit a koordinovat digitální výrobní kapacity, jako je 3D tisk, který může přispět k výrobě potřebného vybavení. Orgány EU a vnitrostátní orgány musí na omezenou dobu uvolnit patenty a práva duševního vlastnictví týkající se návrhů lékařských ventilátorů a léčivých přípravků, jejichž dodávky jsou nedostatečné. Důrazně podporujeme prodloužení přechodného období nařízení o zdravotnických prostředcích, aby se veškeré úsilí zaměřilo na výrobu materiálu;
4. zintenzivnit lékařský výzkum v EU, aby bylo možné rychle získat výsledky výzkumu vakcíny i léčby proti koronaviru. Evropská agentura pro léčivé přípravky by měla urychlit postupy pro testování a schvalování léků nebo vakcín souvisejících s COVID-19, zatímco koordinační jednotka by měla koordinovat dostupnost míst pro výrobu vakcín, aby bylo zajištěno, že jakmile budou k dispozici, bude možné v krátké době vyrobit stovky milionů vakcín a poskytnout je za přiměřenou cenu s ohledem na veřejné investice do tohoto výzkumu;
5. zajistit, aby členské státy věnovaly dostatečnou pozornost důsledkům krize pro duševní zdraví, a zorganizovat celoevropskou kampaň o duševním zdraví, která by občanům poradila, jak si za těchto nových okolností chránit duševní pohodu, a informovala je, kde mohou v případě potřeby vyhledat radu;
6. Zaručily bezpečnost a ochranu nejzranitelnějších osob, zejména osob se zdravotním postižením, dětí, starších osob a osob ohrožených domácím násilím, a to i tím, že poskytnou alternativní útočiště v době uzavření;
7. Vyzvat členské státy, aby při vypracovávání strategií boje proti COVID-19 věnovaly zvláštní pozornost znevýhodněným komunitám, národnostním menšinám, a zejména Romům;
8. vyzývá k aktivaci Evropského sboru solidarity na podporu našich společností, jakmile budou zrušena omezení pohybu, a k rozšíření mandátu dobrovolníků pomoci EU, aby mohli působit na území EU;
9. nasadit akci podporovanou EU, která by testovala a poskytovala lékařskou podporu migrantům a uprchlíkům nacházejících se na vnějších hranicích EU, zejména v Řecku;
10. EU musí projevitsolidaritu s našimi partnery po celém světě, zejména se zeměmi západního Balkánu a východního sousedství, jakož i s africkým kontinentem a Latinskou Amerikou, a podpořit je v jejich úsilí v boji proti viru. EU musí našim partnerům poskytnout podporu, včetně podpory diplomatické, jako v případě Tchaj-wanu, který úspěšně zmírnil dopady viru. Domníváme se proto, že všechny dotčené strany, včetně Tchaj-wanu, by měly být začleněny do zasedání, mechanismů a činností WHO, zejména v době celosvětové krize v oblasti veřejného zdraví.

2. ZLEPŠIT KŘIVKU TEĎ... koordinovaně

Při absenci účinných léků nebo vakcíny staví okamžitý boj proti šíření viru na omezení sociálních kontaktů. V této souvislosti chceme:

1. Naevropské úrovni koordinovat pozastavení letů, vydávání cestovních doporučení a uzavření vnitřních i vnějších hranic. Kontroly na vnitřních hranicích, ačkoli jsou potřebné pouze jako nouzové opatření, musí zůstat přísně časově omezené, přiměřené a musí se používat pouze po dobu, kterou odpovědné zdravotnické orgány považují za nezbytnou. Schengenský prostor musíme zachovat za všech okolností;
2. Zavést bezpečné cestovní trasy pro občany EU nebo obyvatele vracející se ze zahraničí zpět do EU, včetně harmonizovaného přístupu k testování a karanténě při vstupu. Společnou repatriaci občanů EU by měl koordinovat mechanismus civilní ochrany EU a měla by být posílena ESVČ;
3. zajistit prioritní trasy na všech vnitřních hranicích EU, aby byl zajištěn volný tok pomoci, jako jsou zdravotníci, sezónní pracovníci v zemědělství a zdravotnické zásoby tam, kde jsou potřeba, a také tok základních položek, jako jsou potraviny, zemědělské vstupy a další zboží na jednotném trhu, a udržet otevřené dodavatelské řetězce. Přerušení obchodu a toku zboží musí být minimální;
4. v okolí nejvíce postižených oblastí musí být koordinovaně zavedena a zrušena omezení pohybu, aby se zabránilo negativním přeshraničním dopadům. Chceme, aby Evropská komise začala pracovat na účinné strategii odchodu , kterou bude možné realizovat, až budeme mít jistotu, že křivka byla vyrovnána tak, aby nedošlo k přetížení našeho systému zdravotní péče. Tato výstupní strategie by mohla zahrnovat rozsáhlé testování, osobní ochranné prostředky pro všechny zdravotnické a hygienické pracovníky a sociální distancování v příslušných oblastech, jakož i případné využití aplikací. Vyzýváme rovněž Evropskou komisi, aby vypracovala společný protokol EU o testování, který by měl být prováděn společně, koordinovaně a postupně, včetně testování na letištích;
5. Evropská komise by měla zlepšit komunikaci s širokou veřejností a alespoň jednou týdně pravidelně informovat o společné evropské reakci na výskyt COVID-19. Tato pravidelná aktualizace by měla být evropským občanům předkládána snadno dostupným a viditelným způsobem prostřednictvím kanálů, jako jsou veřejnoprávní vysílací stanice, a to pokud možno současně;
6. věnovat zvláštní pozornost příhraničním regionům s cílem umožnit příhraničním pracovníkům nadále překračovat hranice, například prostřednictvím zvláštního osvědčení nebo viněty pro prioritní odborníky, jako jsou zdravotničtí pracovníci, ale také pro další odvětví a profese, a nakonec usilovat o vytvoření harmonizovaného systému. Vyzvat členské státy, aby koordinovaly sociální a daňové právní předpisy, aby se zabránilo změně systémů sociálního zabezpečení a daňových systémů pro přeshraniční pracovníky v důsledku mimořádných opatření, jako je práce z domova, a aby koordinovaly své politiky podpory příjmů, aby zajistily, že budou zahrnuti všichni přeshraniční pracovníci a malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné působící přes hranice;
7. podpořit plány na vytvoření výzkumné datové platformy EU, jakož i datového centra EU pro koordinaci mimořádných událostí, které by bylo schopno pomoci EU shromažďovat údaje a pro klinické využití, identifikovat vzorce chování, toky osob a životně důležitých produktů a provádět prediktivní analýzy. Zásadní význam má vypracování společných standardů EU pro sběr a analýzu dat, aby se dosáhlo společného datového fondu;
8. Naléhavě vyzýváme k využívání umělé inteligence, datové analytiky a dalších superpočítačových nástrojů k analýze dat nezbytných pro boj proti šíření viru. Výzkum a vývoj v těchto oblastech má zásadní význam pro zlepšení stávajících technologií;
9. Vhodným způsobem využívat obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) k řešení mimořádné situace po omezenou dobu. Zdravotnické státní orgány by měly mít přístup k anonymizovaným údajům o pohybu osob v celé EU, aby se pandemie udržela na uzdě, a využívat umělou inteligenci k analýze dat nezbytných pro boj proti šíření viru. Podporujeme vývoj mapovací platformy, která bude financována prostřednictvím programu Horizont, a využití stávajících technologií, jako je GALILEO, pro budoucí krize;
10. vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že i ve výjimečném období krize COVID-19 budou všechna opatření přijatá na vnitrostátní a/nebo evropské úrovni v souladu s principy právního státu, přísně přiměřená naléhavosti situace, jasně spojená s probíhající zdravotní krizí, časově omezená a podléhající pravidelné kontrole.

3. ZABEZPEČIT naši kritickou infrastrukturu TEĎ

Současné mimořádné okolnosti zdůrazňují význam klíčových infrastruktur a strategických odvětví. Chceme proto:

1. Vytvořit pohotovostní plán pro kritickou infrastrukturu, který musí zahrnovat nerušené fungování digitálních služeb, zdravotnických a pečovatelských zařízení, energetiky a dodávek potravin v rámci celého jednotného trhu;
2. Vzhledem k zásadnímu významu zemědělsko-potravinářského odvětví EU zdůrazňujeme význam společné zemědělské politiky a chceme přijmout nezbytná opatření, která zajistí životaschopnost zemědělských podniků a odvětví rybolovu a zabrání masivnímu opouštění výroby během krize, jako je podpora likvidity prostřednictvím včasného (před)vyplácení přímých plateb a plateb z druhého pilíře, flexibilita při řízení režimů podpor a podávání žádostí, monitorování trhu a krizové řízení (soukromé skladování, propagační opatření a výjimečná opatření, která umožní Evropské komisi navrhnout další tržní opatření a časově omezené výjimky z práva hospodářské soutěže);
3. Pokud jde o zemědělství a potravinářství, přijmout opatření, která zajistí dostatek pracovníků, včetně sezónních a přeshraničních pracovníků, pro sklizeň produktů, a to za správných podmínek (zdravotní osvědčení, individuální požadavky na bydlení a vstup atd.);
4. Pracovníci v odvětví dopravy musí patřit mezi prioritní skupiny, které je třeba chránit, mimo jiné tím, že budou mít přístup k dezinfekčnímu gelu a bezpečným parkovištím, kde bude i nadále k dispozici jídlo a toalety a sprchy s odpovídajícími hygienickými normami;
5. Zavést mechanismus krizového řízení v odvětví dopravy, zejména v souvislosti s přepravou a dodávkami ochranného materiálu a vzácných komodit;
6. zahájit evropský akční plán pro autonomii v oblasti zdravotnictví s cílem vyrábět a skladovat v dostatečném množství kritické léky a farmaceutické výrobky, jakož i klíčové zdravotnické vybavení, jako jsou masky nebo ventilátory, aby nebylo do značné míry závislé na externích dodavatelích, a zároveň posílit globální dodavatelské řetězce, včetně společného zadávání zakázek na strategické materiály. Evropská komise by měla předložit návrh centralizovaného systému nákupu základního hygienického vybavení, který by umožnil zemím být připraveny na výjimečné krizové situace;
7. Mimořádná opatření by měla být doprovázena intenzivnější komunikací mezi vládami a parlamenty. Novináři a politická opozice musí mít neomezený přístup k informacím a zdůvodnění vnucených řešení a musí mít možnost kontroly. Transparentnost je klíčová;
8. Zajistit, aby digitální sektor přijal nezbytná opatření k zastavení falešných zpráv, dezinformací a nenávistných projevů týkajících se koronavirové krize prostřednictvím sociálních médií, a chránit nezávislá média jako skutečného garanta práva lidí na informace. EU musí rovněž koordinovat opatření členských států proti propagandě třetích zemí, internetovým podvodníkům a kyberzločincům, kteří zneužívají strachu lidí nebo prodávají předražený či padělaný zdravotnický materiál;
9. zajistit, aby studenti programu Erasmus+ mohli po skončení krize pokračovat ve studiu. Zajistit prodloužení všech lhůt pro výzkumné a vzdělávací projekty. Chceme pomoci výzkumným pracovníkům EU snížením administrativní zátěže a zajištěním kontinuity zaměstnání a programů pro výzkumné pracovníky o automatické prodloužení o šest měsíců.

4. POMOZTE nejvíce postiženým lidem, podnikům a regionům TEĎ.

Tuto krizi nezavinil žádný členský stát, ale její obrovský hospodářský dopad pociťují všichni. Máme morální povinnost pomoci a podpořit ty, kteří jsou v první linii. Jako první jsou postiženi pracovníci, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, rodinné podniky a malé a střední podniky - páteř naší společnosti a evropského hospodářství. To, co je v sázce v souvislosti s přežitím malých a středních podniků a jednotného trhu, není nic menšího než přežití evropské ekonomiky.

Kromě obav o své zdraví se lidé obávají o svá pracovní místa a naším cílem je společně s členskými státy zabránit co největšímu počtu ztrát pracovních míst. Zvláštní pozornost je třeba věnovat členským státům, které jsou nejvíce zasaženy, a těm, které se dosud vzpamatovávaly z finanční krize.

Bezprecedentní povaha šoku COVID-19 vyžaduje okamžitá opatření a také ambiciózní plán obnovy, který posune celkovou reakci EU a ECB na pandemii na více než 1 bilion eur a společné úsilí Evropy a členských států na 3 biliony eur, aktivuje všechny stávající nástroje k zajištění finanční solidarity a vytvoří nové společně financované finanční nástroje a zdroje příjmů, které mají dostatečný objem a dlouhou splatnost, aby byly plně účinné. Je v našem společném zájmu projevit co největší solidaritu a odpovědnost. Všech 27 členských států a EU by se mělo postavit na stranu regionů, které to nejvíce potřebují.

K zajištění rychlého uvedení plánu obnovy do praxe navrhujeme:

1. Využít všechny dostupné prostředky a nevyužité peníze ze současného rozpočtu EU, včetně přebytku a nevyužitých rezerv a Fondu pro přizpůsobení se globalizaci, k rychlému poskytnutí finanční pomoci nejvíce postiženým regionům a podnikům a umožnit co největší flexibilitu při využívání finančních prostředků, přičemž je třeba i nadále dodržovat zásadu řádného finančního řízení a zajistit, aby se finanční prostředky dostaly k těm, kteří je nejvíce potřebují. Za tímto účelem vítáme nedávný návrh Evropské komise na vytvoření nástroje pro mimořádnou podporu;
2. předložit a urychleně dosáhnout dohody o novém návrhu příštího víceletého rozpočtu EU (VFR), který musí být podstatně vyšší, aby se stal skutečným nástrojem solidarity a soudržnosti, odrážel správné priority a zahrnoval dostatečné rezervy pro nepředvídané události, včetně budoucích pandemií, jakož i výrazné zvýšení položek souvisejících s investicemi a výzkumem a opatření na podporu oživení po krizi, včetně "strategie nastartování malých a středních podniků", "nové evropské strategie cestovního ruchu" a podpory odvětví kultury a vzdělávání. Pokud nedojde k dohodě o příštím víceletém finančním rámci, očekáváme, že Evropská komise nyní navrhne pohotovostní plán na prodloužení trvání probíhajících finančních programů po 31. prosinci 2020, který bude vycházet ze současného víceletého finančního rámce a bude zahrnovat změnu zaměření stávajících programů na řešení situace vzniklé v důsledku pandemie koronaviru;
3. vytvořit Fond solidarity EU v boji proti koronaviru ve výši nejméně 50 miliard EUR, který by se skládal z grantů ve výši až 20 miliard EUR mimo stropy víceletého finančního rámce a z půjček ve výši až 30 miliard EUR zaručených z rozpočtu EU (obojí by bylo předfinancováno v prvních dvou letech příštího víceletého finančního rámce, nebo pokud nebude včas dosaženo dohody o víceletém finančním rámci), rozvržené na období pro nepředvídané události), které podpoří finanční úsilí vynaložené odvětvími zdravotní péče všech členských států během současné krize, jakož i investice do odvětví zdravotní péče v období po krizi s cílem zvýšit odolnost systémů zdravotní péče, ale zaměřit se na ty nejpotřebnější;
4. podpořit vývoj nového nástroje nebo nové využití stávajících nástrojů v členských státech, které jsou ekonomicky nejvíce zasaženy, a to i prostřednictvím vhodného a účinného využití Evropského mechanismu stability;
5. podpořit ECB a Evropskou komisi v jejich odhodlání udělat "vše, co je třeba", aby pomohly evropské ekonomice dostat se z této bezprecedentní krize silnější než kdykoli předtím, a to s vědomím skutečnosti, že tato krize nebyla zaviněna žádným členským státem. Podpořit využití článku 122 Smlouvy o finanční pomoci členským státům, které se ocitly ve vážných potížích v důsledku mimořádných událostí, jež nemohly ovlivnit, jakož i využití maximální flexibility Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s krizí, která bude zachována, dokud to bude nezbytně nutné pro reakci na krizi, a bude ochotna se po jejím skončení vrátit k vyrovnaným a udržitelným veřejným účtům;
6. Vytvořit evropský systém podporující státem podporovanou práci na částečný úvazek, který by pokrýval část ztráty mzdy zaměstnance v důsledku zkrácené pracovní doby. Vzhledem k naléhavé potřebě chránit pracovní místa a mzdy v době, kdy se čeká na budoucí návrh Evropské komise týkající se možného evropského systému zajištění v nezaměstnanosti, vítáme její návrh SURE. Tento dočasný nástroj musí být rychle a účinně nasazen v nejvíce postižených regionech a členských státech;
7. řešit naléhavé potřeby likvidity našich podniků, zejména malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných, prostřednictvím zvýšení vlastního kapitálu EIB a zřízením zvláštního mimořádného fondu EIB, který by poskytoval likviditu malým a středním podnikům, jež se v důsledku krize potýkají s dočasným a dramatickým poklesem příjmů. Peníze čerpané z tohoto fondu by mohly být použity na úhradu mezd nebo dluhových závazků a byly by úročeny velmi nízkou nebo nulovou úrokovou sazbou;
8. trvat na aktivní roli bankovního sektoru v této krizi a umožnit podnikům a občanům, kteří finančně strádají v důsledku COVID-19, dočasně snížit nebo zastavit splátky dluhů nebo hypoték, poskytnout maximální flexibilitu při zacházení s nesplácenými úvěry, dočasně pozastavit výplatu dividend a snížit často nadměrné úrokové sazby u kontokorentních úvěrů. Orgány dohledu musí za tímto účelem prokázat vysokou míru flexibility;
9. Podporovat malé a střední podniky prostřednictvím COVID-19 prověrky právních předpisů EU a jasného snížení byrokracie, včetně regulačních opatření přijímaných agenturami EU. Dále je třeba zajistit, aby plánovaná legislativa nevytvářela další nejistotu v době krize. V tomto ohledu vyzýváme k odložení strategií "z farmy na stůl" a "biodiverzita";
10. členské státy by měly do 7 dnů zaplatit všechny své neuhrazené účty malým a středním podnikům, aby se zabránilo dalšímu nedostatku peněz pro malé a střední podniky;
11. zpružnit pokyny pro státní podporu a zvýšit podporu de minimis pro zemědělství a rybolov a další prostředky z EFSI;
12. vyhnout se všeobecnému zvyšování daní a požadovat příspěvek od těch, kteří na této krizi finančně vydělávají, jako jsou prodejci nakrátko, ve formě značné solidární daně ze spekulativního prodeje nakrátko na finančních trzích. Výnosy by měly být použity na podporu systémů zdravotní péče v regionech, které to nejvíce potřebují;
13. udržet při životě klíčová průmyslová odvětví, jako jsou podniky veřejných služeb, ocelářství nebo odvětví dopravy, a v případě potřeby podpořit rekapitalizaci, aniž by byla narušena hospodářská soutěž, a věnovat pozornost zachování méně frekventovaných tras. Zabránit klíčovým průmyslovým odvětvím, která čelí náhlému poklesu cen svých akcií v důsledku krize, před nepřátelským převzetím ze strany konkurentů mimo EU;
14. Přijmout nezbytná opatření k zajištění přežití evropského leteckého průmyslu. EU musí reagovat na potíže, kterými toto strategické odvětví prochází, pokud jde o kapitalizaci, zaměstnanost a jeho dopad na další odvětví, jako je cestovní ruch. Při zajištění přežití evropských leteckých společností budou chráněni spotřebitelé. Dočasná revize nařízení č. 261/2004 (které nebylo koncipováno pro krizi, jako je COVID-19) by byla prvním krokem tímto směrem;
15. Zachovat evropskou kulturní rozmanitost a dědictví: řemeslníci, hudebníci, tvůrci a kulturní odvětví musí být v této krizi v případě potřeby podpořeni. Podpořit také odvětví cestovního ruchu vhodnými politikami, jako je státní podpora a zdroje z dostupných nástrojů.

5. Plánujte již TEĎ pro budoucnost

Musíme se poučit z této bezprecedentní krize. To přesahuje naši okamžitou reakci v oblasti zdravotnictví. Na základě jednotného trhu chceme znovu nastartovat naše hospodářství, posílit náš průmysl a malé a střední podniky a povzbudit zranitelná odvětví. Za tímto účelem navrhujeme:

1. Vytvořit lepší evropskou reakci na pandemii. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) musí být posíleno a přeměněno v plnohodnotnou Evropskou zdravotnickou agenturu, včetně jejího systému včasného varování a reakce, s jedinečným orgánem ECDC v každém členském státě a vědeckou komunitou, která bude provádět přeshraniční opatření a koordinovat evropskou reakci na pandemii, a se schopností působit jako koordinační centrum pro veřejné zdraví;
2. převést skupinu odborníků COVID-19 na stálý nezávislý tým odborníků na virové epidemie, který by spolupracoval s ECDC a vypracovával standardy, doporučení a protokoly, které by v případě podobné krize používala Evropská komise a členské státy;
3. zřídit zvláštní fond EU na pomoc členským státům při posilování jejich nemocniční infrastruktury a zdravotnických služeb v následujících letech, který zajistí nejvyšší standardy zdravotní péče, léčby, výzkumu v oblasti zdravotnických věd a inovací. V této souvislosti vyzýváme ke zřízení sítě zdravotnických akademií EU jako součásti evropského globálního zdravotnického plánu, v níž by v každém členském státě byla alespoň jedna (univerzitní) nemocnice, která by sloužila jako národní centrum šíření špičkového evropského lékařského výzkumu a vzdělávání. Tato síť Akademie zdraví EU by měla mít povinnou a pravidelnou výměnu informací, učení se osvědčeným postupům a výměnu zaměstnanců;
4. posílit výzkum a inovace v EU se zaměřením na infekční nemoci a související pandemie, a to i nad rámec mimořádné události COVID-19. Dále zahájit novou farmaceutickou strategii, která by mimo jiné promítla evropský akční plán pro autonomii v oblasti zdraví do trvalého přístupu zaměřeného na snížení závislosti EU na třetích zemích, pokud jde o dodávky klíčových léčiv a zdravotnického materiálu;
5. zahájit novou evropskou průmyslovou strategii, která by se řídila přístupem zaměřeným na budoucnost a zohledňovala potřebu spojit obnovu průmyslových odvětví nejvíce postižených současnou situací s nutností klimatické neutrality;
6. Vytvořit strategické zásoby materiálu a komodit;
7. Zajistit rychlé a úplné provedení nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, včetně využití všech dostupných nástrojů v co nejširším rozsahu, zejména v odvětví zdravotnictví jako strategickém odvětví, a v případě potřeby navrhnout jeho další posílení;
8. plně využívat nástroje na ochranu obchodu a v případě potřeby vyvinout nové nástroje, aby bylo možné řešit praktiky třetích zemí narušující trh;
9. Přijmout evropskou strategii pro cestovní ruch, aby Evropa zůstala preferovanou světovou turistickou destinací;
10. Současný evropský mechanismus civilní ochrany se musí vyvinout ve skutečné evropské síly civilní ochrany s vlastními lidskými zdroji, které budou snadno mobilizovatelné a připravené trvale jednat v případě jakékoli mimořádné události;
11. požádat Evropskou komisi, aby na základě zprávy o dopadu demografických výzev předložila strategii týkající se dopadu důkladných demografických změn, kterým Evropa čelí, na zdravotní péči a aby navrhla opatření a doporučení členským státům k dalšímu rozvoji robustních systémů zdravotní péče a zohlednila dopad vylidňování v některých regionech a oblastech, kde se zranitelní občané cítí být opomíjeni kvůli nedostatku zařízení a personálu;
12. Zavést evropskou strategii pro pečující osoby, která by zohlednila sociální dopady spojené se změnami a ztrátou zaměstnání, zejména pro osoby s pečovatelskými povinnostmi, mezi nimiž je nepoměrně více žen;
13. EU by měla v budoucnu vytvořit evropskou online vzdělávací platformu pro školy a univerzity, aby zajistila, že všichni žáci a studenti v členských státech budou mít přístup ke kvalitním vzdělávacím nástrojům. Tato platforma by také mohla sloužit jako společné centrum zdrojů pro učitele, studenty a rodiče vzdělávající se doma v celé Evropě, čímž by se zvýšila celková kvalita vzdělávání ve všech členských státech;
14. řešit základní příčiny přenosu virů ze zvířat na člověka, včetně úlohy "mokrých trhů", a to i prostřednictvím intenzivnější spolupráce na mezinárodní úrovni. navázat stálý dialog mezi EU a Čínou s cílem posoudit reciprocitu a dodržování norem pro zajištění rovných podmínek, zabezpečení průmyslových dodavatelských řetězců a předcházení budoucím krizím;
15. Nesmíme zapomínat na geopolitické důsledky pandemie. Zmrazení západních ekonomik a očekávaná recese mohou urychlit změnu globální rovnováhy sil. Zintenzivnění geopolitického soupeření se zdá být nevyhnutelné a může vést k období politického chaosu. To musí být varovný signál a EU se musí chopit okamžiku tím, že posílí mezinárodní řád založený na pravidlech a multilateralismus. V této souvislosti vyzýváme k mobilizaci všech nástrojů vnějšího financování, jako je evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP), nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a Evropský rozvojový fond (EDF) spolu s nástrojem humanitární pomoci;
16. vyslat jasný signál, že EU je připravena spolupracovat se svými občany. V současném kontextu by Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada měly projednat a stanovit formát, který by umožnil konferenci o budoucnosti Evropy zahájit práci při první příležitosti. Formát konference by měl být přetvořen tak, aby odrážel otázky vyvolané novým kontextem, v němž žijeme;
17. Podpořit případné vytvoření zvláštního vyšetřovacího výboru, který by se zabýval získanými zkušenostmi a dopady pandemie COVID-19, včetně sociálních a ekonomických dopadů pandemie. Na základě poučení z této pandemie zajistit, aby Evropský parlament jako jediná přímo volená instituce Evropské unie mohl zůstat plně funkční i v době krize.