Bezpečnost pro EU a její občany: vstříc evropské obranné unii

Mezinárodní pořádek založený na pravidlech, vybudovaný liberálními demokraciemi, čelí nebývalým výzvám. Navíc ve chvíli, kdy je bezpečnostní prostředí v sousedství EU velmi nestálé. Od jihu na východ Evropu obepíná pásmo nestability.

Na jihu je tato vratká situace, která postihuje rozsáhlé území, zapříčiněna zhroucenými a nestabilními státy, ze kterých se stávají oblasti bezvládí. V jejím důsledku se rychle rozrůstají teroristické a zločinecké organizace. Na východě pokračuje válka Ruska proti Ukrajině i nezákonná anexe Krymu. Cílem hybridních taktik, zahrnujících kyberterorismus, informační válku a energetickou politiku – konkrétně plánovanou výstavbu plynovodu Nord Stream 2, je destabilizace nejen zemí Východního partnerství, ale i západních demokracií. V oblasti západního Balkánu je situace stále napjatější.

Migrační krize na jižních a jihovýchodních hranicích EU představuje pro Unii a její členské státy obrovskou výzvu a vyvolává bezpečnostní obavy, a proto je třeba ji řešit společně. Vnější a vnitřní bezpečnostní rizika jsou nyní silně propojena.

Celosvětovou bezpečnostní situaci navíc komplikuje brexit a nejistota vyvolaná novou americkou vládou. Pevně stojíme za transatlantickým společenstvím postaveném na společných hodnotách a zájmech, které bude v dohledné budoucnosti vůbec nejdůležitějším nástrojem k udržování evropské bezpečnosti. Zvýšená míra spolupráce a koordinace EU v oblasti bezpečnosti a obrany nebude na úkor spolupráce s NATO, naopak ji doplní, posílí a výrazně zvýší její efektivitu. Mír a bezpečnost nemohou být nadále považovány za samozřejmost.

Podle nejnovějších údajů poskytnutých Evropskou obrannou agenturou za rok 2015 (odhad) mají armády členských států Unie 1,4 milionu vojáků, tedy více než USA. Výdaje členských států na obranu přesahují 200 miliard eur. Efektivita těchto výdajů je výrazně nižší než ve Spojených státech, k čemuž přispívá nedostatek spolupráce, koordinace a součinnosti, stejně jako velký podíl zdvojování a roztříštěnosti. Výsledkem je plýtvání penězi daňových poplatníků a oslabování našich snah o společný obranný systém.

Musíme uplatňovat celý soubor politických opatření od nástrojů „měkké síly“ až po nástroje „tvrdé síly“, od krátkodobých opatření po dlouhodobé strategie v klasické zahraniční politice, které budou zahrnovat dvoustranné i mnohostranné úsilí v diplomacii, rozvojové spolupráci, v poskytování mimořádné podpory, předcházení krizovým situacím a strategiích pro situace po ukončení konfliktu a také v udržování a prosazování míru. Občané mají stále větší obavy o bezpečnost a očekávají, že jim Unie poskytne ochranu. Je proto načase, aby EU za svoji vlastní bezpečnost nesla vyšší míru zodpovědnosti.

Dosavadní snahy orgánů EU

Musíme především poděkovat více než pěti tisícům civilistů a členů vojenského personálu za to, že denně slouží na misích a vojenských operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) na třech kontinentech. V této souvislosti znovu potvrzujeme, že usilujeme o dosažení cíle 2 % HDP nebo více u výdajů na obranu a také o lepší vynakládání prostředků skrze více společných obranných projektů. Evropská unie již disponuje špičkovými civilními odborníky a potřebuje být schopna je rychle nasadit. Aby byla reakce efektivní, musí přijít včas. Měly by být zřízeny evropské civilní bezpečnostní síly, které by v případě katastrof svižně reagovaly, a také společný evropský kybernetický sbor pro boj proti kybernetickým hrozbám, které ohrožují běžný chod institucí, v rámci infrastruktury IKT evropských států a členských států Unie. Plněním těchto úkolů Evropa společně přispívá ke zvýšení bezpečnosti svých občanů. Oceňujeme zvýšení výdajů členských států na obranu v zájmu podpory pracovníků našich útvarů. Tento trend je třeba na evropské úrovni zachovat, posílit a koordinovat.

Přijetí globální strategie EU v červnu 2016 znamenalo milník v posilování evropské obrany. Doufáme, že bude urychleně a v plném rozsahu provedena orgány EU i jejími členskými státy.

Vítáme, že Evropská komise představila Evropský obranný akční plán a 7. června 2017 také nový balíček týkající se obrany, který nabízí možnosti, jak zlepšit vojenské schopnosti členských států Unie. Je třeba zdůraznit, že Evropská komise a rostoucí počet členských států se ve svém diskusním dokumentu o budoucnosti evropské obrany zavázaly uvést do chodu evropskou obrannou unii, což je přesně to, co poslanci ELS dlouhou dobu požadují.

Očekáváme nyní zásadní kroky, které povedou k realizaci tohoto projektu s přihlédnutím k potřebám vnitrostátních ozbrojených složek. Na základě našich předchozích závazků plně podporujeme spuštění pilotního projektu a přípravné akce pro obranný výzkum EU, které mají motivovat ke vzniku budoucích evropských programů spolupráce. Plánovaný koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD) by mohl tomuto účelu sloužit tím, že podpoří rozvoj, bude řešit nedostatky a zajistí optimální využití vnitrostátních plánů v oblasti výdajů na obranu.

Dosavadní snahy členských států a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, o zahájení stálé strukturované spolupráce vedou správným směrem. Stálá strukturovaná spolupráce je zvláštní opatření posílené, racionální a efektivní spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany (například vybudování vojenské obdoby schengenského prostoru), která sdružuje členské státy, aby mohly společnými silami rozvíjet schopnosti, investovat do sdílených projektů či vytvářet mezinárodní uskupení. Měla by vést k vyšší míře společných obranných cílů.

Uvítali jsme nedávné zřízení Útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC), který bude jádrem stálého velitelství EU. Oceňujeme iniciativu budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje (CBSD), která EU umožňuje finančně podporovat budování kapacit a posílení odolnosti partnerských zemí.

Nedávné společné prohlášení EU a NATO má potenciál k tomu, aby posunulo spolupráci na vyšší úroveň. Vítáme schválení 42 iniciativ, společných pro EU a NATO, které se zaměřují nejen na posílení spolupráce a koordinace mezi oběma organizacemi, ale také na zajištění bezpečnosti evropských občanů. Předpokládáme, že členské státy obou organizací budou ochotny a schopny spolupracovat v oblastech, které jsou pro bezpečnost našich občanů zásadní.

Jsme si vědomi toho, že členské státy zastávají kvůli historickému vývoji odlišná stanoviska k otázkám bezpečnostní a obranné politiky a že je tento fakt zohledněn v protokolech několika Smluv EU.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti poslanecký klub ELS požaduje,

• aby orgány EU a její členské státy skutečně dostály svým závazkům a zvýšily bezpečnost svých obyvatel. Pro členské státy je důležité posílit důvěru a jednat na základě společně vyjádřené politické vůle. EU přináší do této bezpečnostní rovnice svoji jedinečnou zkušenost s „měkkou silou“, nicméně potřebuje nadále upevňovat „tvrdou sílu“;
• aby členské státy EU využívaly působení součinnosti, které plyne ze zvýšené spolupráce a koordinace v oblasti obrany (např. plánování obrany, výzkum a vývoj, zadávání veřejných zakázek, udržování a posilování zbrojního průmyslu). To může vést k výrazným úsporám a k uvolnění finančních zdrojů pro další dlouhodobé investice;
• aby se Evropské instituce a její členské státy více zasazovaly o vymezení společné unijní obranné politiky Unie (čl. 42 odst. 2 SEU). V prostoru, kde je umožněn volný pohyb osob, zboží, služeb a peněz, nemůže být bezpečnost plně zaručena jednotlivými členskými státy. Členské státy by měly plánovat společně a jednotně a poté se rozhodnout, jak každý jednotlivý stát přispěje. Tento proces by měl vést k zachování strategické autonomie Evropy a vytvoření společné obrany;
• aby stávající globální strategie EU vyústila v bílou knihu EU o bezpečnosti a obraně a byl stanoven plán, jehož součástí budou realistické a praktické kroky ke zřízení evropské obranné unie. Tato unie by měla podporovat větší sblížení strategických kultur a společné chápání hrozeb, což zároveň vyžaduje, aby byly rozvíjeny společné schopnosti pro získávání poznatků o situaci. V bílé knize musí být naše strategické myšlení navázáno na rozvoj vojenských schopností;
• aby se EU zavázala, že zřídí nové struktury a mechanismy, které by lépe podporovaly členské státy v užší spolupráci ve vojenských záležitostech, nebo k danému účelu uzpůsobila již existující struktury a mechanismy;
• aby členské státy EU podporovaly konkurenční a inovativní průmyslovou základnu obrany. Požadujeme, aby byla spuštěna evropská politika schopností a vyzbrojování, jež by zastřešovala vnitřní aspekty činnosti v rámci SBOP, přičemž by rámovala pokračující úsilí o zavedení podpůrných opatření a synergií v oblastech obranného výzkumu, zadávání veřejných zakázek na rozvoj schopností a v oblasti vesmíru (např. schopnosti v oblasti vesmírného pozorování, drony, schopnosti kybernetické obrany, hlavní bojové tanky a stíhací letouny);
• aby členské státy a Evropská komise zajistily úspěch zamýšleného obranného fondu, což povede k upřednostnění rozpočtu EU na bezpečnost a obranu v rámci víceletého finančního rámce (VFR); Evropský obranný fond musí mít k dispozici dostatečné zdroje, kdy absolutní minimum představuje 500 milionů EUR ročně na výzkum a 1 miliarda EUR na vývoj a akvizice;
• aby Evropský parlament a Rada urychleně přijaly návrh nařízení o Programu rozvoje evropského obranného průmyslu v zájmu operativnosti SBOP. Potřebujeme rázná prováděcí opatření ohledně toho, jak může EU přispět k financování kooperativních projektů zaměřených na lepší obranu;
• aby Evropská komise zřídila generální ředitelství pro obranu v rámci pravomocí vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise, které by koordinovalo vnitřní obranná opatření EU, bylo by zárukou efektivního obranného trhu a fungujícího celoevropského režimu bezpečnosti dodávek; jednotný trh obrany by pomohl kritickému výzkumu a vzniku startupů pro vývoj klíčových technologií, které Evropa potřebuje pro to, aby obstála v bezpečnostních výzvách, kterým čelí;
• aby členské státy dále navýšily své výdaje na obranu směrem k 2 % HDP EU. Přiblížit se strategické autonomii Evropy znamená zvýšit výdaje na naši obranu;
• udržení strategické autonomie Evropy jako schopnosti v případě potřeby samostatně jednat vyžaduje, aby členské státy při použití stávajícího rámce zajistily společně účinnější vynakládání prostředků na obranu, zejména na společné projekty v oblasti zadávání veřejných zakázek, normalizace a certifikace, a aby tyto prostředky navýšily. Obranné struktury členských států by měly být vzájemně sladěny, jak stanoví každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD);
• aby EU v době míru využila zákonných možností financování obrany, jako např. odborné přípravy a vzdělávání, zadávání veřejných zakázek a údržby, infrastruktury či výzkumu, technologií a vývoje; členské státy EU by měly v zájmu lepší ochrany Evropanů prokázat své politické odhodlání, zvýšit investice, sdílet informace a vytvářet součinnost;
• aby vzhledem ke složitosti a roztříštěnosti informačních systémů na evropské úrovni v oblasti kontroly a bezpečnosti hranic EU podněcovala k nalezení způsobů, jak zlepšit propojení a interoperabilitu informačních systémů a zabránit zdvojování a překrývání; v zájmu lepší ochrany svých vnějších hranic a boje proti terorismu by EU měla podporovat účinnější a efektivnější správu údajů a zároveň podpořit evropský bezpečnostní průmysl;
• že Evropská komise a spolunormotvůrci musí usilovat o to, aby finanční trhy EU nebyly zneužívány teroristickými organizacemi k financování jejich teroristické činnosti či jejich samotné existence (ECON);
• aby EU financovala vojensko-civilní projekty i projekty v oblasti obranného výzkumu a technologií umožňující budoucí evropské kooperativní programy v rámci Evropské obranné agentury (EDA) nebo jiných výkonných agentur; technologický pokrok a dramatický nárůst uživatelů učinily z kyberkriminality a využívání internetu teroristy novou bojovou oblast;
• aby některé evropské kooperativní programy byly spuštěny již s ohledem na plánované programy NATO, jako je protiraketová obrana pro Evropu nebo budoucí alianční systém dohledu a kontroly, aby se zajistilo přímé zapojení evropského průmyslu do programů NATO a posílila se tak evropská úloha v NATO a současně i evropská strategická autonomie;
• aby součástí příštího VFR byl i výzkumný program v oblasti obrany. Finance EU jakožto dodatečný zdroj musí být doplňkem vnitrostátních investic do výzkumu. Očekáváme, že v rámci příštího VFR budou budoucí činnosti v oblasti obranného výzkumu součástí zvláštního programu;
• aby se stálá strukturovaná spolupráce stala základním kamenem budoucí obranné unie. Neměla by však být chápána pouze jako nástroj koordinace projektů, ale rovněž by měla sloužit ke koordinaci izolovaných ostrůvků vojenské spolupráce v Evropě;
• pokud jde o účast v obranném fondu EU, aby evropský obranný akční plán a členské státy stálé strukturované spolupráce vyjasnily, jak zajistit širokou účast a zároveň vysokou míru ctižádosti a odhodlání;
• aby EU uvolnila plný potenciál Smluv v oblasti bezpečnosti a obrany (článek 41 SEU – fond pro zahájení operace; článek 42 SEU – doložka o společné sebeobraně; článek 44 SEU – svěřování misí SBOP skupině členských států; článek 222 SFEU – doložka o solidaritě);
• aby členské státy uplatňovaly při operacích a misích SBOP v plném rozsahu sdílení nákladů, a to rozšířením společného financování, což by mělo členské státy pobízet k tomu, aby přispívaly schopnostmi a silami, aniž by je svazovala jejich finanční omezení; je mimořádně důležité revidovat mechanismus Athena, aby jím mohly být financovány společné náklady vojenských operací EU a budoucího rozmístění bojových uskupení Evropské unie. Partnerství a spolupráce se zeměmi, které sdílejí hodnoty EU, mohou přispět k účinnosti a dopadu operací a misí SBOP;
• aby EU zřídila plnohodnotné civilně-vojenské strategické ústředí, které vytvoří ze stávajícího útvaru schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC), útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) a ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování (CMPD) v rámci Evropské služby pro vnější činnost;
• aby EU vynaložila větší úsilí v oblasti zajišťování bezpečnosti v regionu a stala se silným evropským pilířem NATO. Ochrana Evropy se stane vzájemně se posilující odpovědností EU a NATO. Musíme posílit součinnost mezi EU a NATO a vyvarovat se zbytečného překrývání.
• aby se pracovní skupina East StratCom ESVČ stala stálou strukturou EU s odpovídajícím financováním a výrazně posíleným počtem pracovníků“.

Další postup

Evropská obrana již nemůže být nejslabším článkem integračního procesu EU. Evropané musí vzít osud do vlastních rukou a posílit obranu Evropy, obzvláště vzhledem k tomu, že podle Eurobarometru 85.1 z června 2016 polovina dotázaných občanů EU považuje opatření EU za nedostatečná a dvě třetiny by uvítalo, kdyby se EU – prostřednictvím závazků členských států – více angažovala v záležitostech bezpečnostní a obranné politiky.

Současné komplikované bezpečnostní situaci nemůže EU nečinně přihlížet. Mírová dividenda je u konce. Naše hodnoty a zájmy jsou ohroženy a je na čase, abychom si společně kladli vyšší cíle a uskutečnili je v praxi. Pozice Evropské unie je jedinečná v tom, že má k dispozici celou řadu nástrojů zahraniční politiky, jak civilních, tak vojenských, které jí umožňují zaujmout aktivní úlohu. Abychom zajistili mír, je třeba jednat rychle, rozhodně a odhodlaně. To se nám nejlépe podaří v rámci budoucí evropské obranné unie.