Připravujeme Evropu na 21. století: pět bodů pro lepší Evropu

15.02.2017

Připravujeme Evropu na 21. století: pět bodů pro lepší Evropu

Publikace picture

1. Proč potřebujeme Evropu? Chtěli bychom zabezpečit náš evropský způsob života.

Evropané se obávají, že ztratí kontrolu nad svým každodenním životem a možnost o něm rozhodovat, jelikož musí čelit nebývalým výzvám. Některé z těchto výzev mají původ v technologiích nebo ekonomice: digitalizace, globalizované hospodářství, změna klimatu. Jiné jsou způsobeny vnějšími silami: války na Blízkém východě, nekontrolovaná migrace a terorismus, agresivní Rusko ohrožující svobodu a mír a Spojené státy americké, které se stále více obracejí k vlastním problémům. S jinými výzvami se v Unii potýkáme běžně: strukturální nezaměstnanost, stárnutí obyvatelstva, vzestup politického nacionalismu a nedostatečná soudržnost.

Některé výzvy vyžadují reakci na úrovni Unie, zatímco u jiných je nezbytný koordinovaný přístup členských států. Vezmeme-li v úvahu všechny tyto výzvy, je Evropa naší životní pojistkou v dramaticky se měnícím světě. Bez EU by se členské státy mohly zdát oslabené a vydané napospas světovým událostem. Každý opravdový vlastenec musí být také přesvědčeným Evropanem.

2. Co naši skupinu pohání? Usilujeme o sjednocenou Evropu!

Držíme se evropské myšlenky, protože věříme v občany Evropy. Díky vzájemné spolupráci v průběhu posledních 70 let občané Evropy dosáhli míru, svobody a ekonomické i sociální prosperity, jaké tento kontinent dosud nezažil. Jsme si dobře vědomi obav Evropanů o jejich pracovní místa, příjmy a důchody, identitu, budoucnost pro jejich milované rodiny a také jsme si vědomi jejich touhy po společných úspěších a individuální bezpečnosti. Nevěříme ve strach, ale v řešení. Hájíme evropský způsob života, který znamená svobodu místo útlaku, demokracii místo diktatury, spolupráci místo egoismu, bezpečnost místo nenávisti a naději místo zloby. To nás odlišuje od populistů na levé i pravé straně politického spektra.

Naší inspirací jsou naše společná historická zkušenost, židovsko-křesťanské hodnoty a humanistické myšlení. Proto bezpodmínečně hájíme lidskou důstojnost, demokracii, osobní svobodu, rovnost, spravedlnost a solidaritu. Jakožto skupina složená z křesťanských demokratů a těch, kteří se nacházejí v pravém středu politického spektra, chceme lepší budoucnost pro všechny Evropany. Zasazujeme se o společnost, v níž nikdo nezůstává pozadu a solidarita je hnací silou pro sociální soudržnost a společné cíle. Věříme v individuální potenciál lidí být strůjcem vlastního osudu. Místo abychom se pokoušeli převzít kontrolu nad životy lidí nebo se jednoduše rozhodli pro zcela liberální přístup, podporujeme podnikání, obchod, vzdělávání, výzkum, inovace, tržní hospodářství a sociální odpovědnost se standardy vysoké kvality. Usilujeme tudíž o silnější a lepší Evropskou unii.

Zároveň jsme přesvědčeni, že jak EU, tak její členské státy musí přísně dodržovat zásady právního státu a evropské demokratické zásady. Etické chování a boj proti korupci jsou předpokladem pro obnovení důvěry občanů. Naše hodnoty vyžadují dodržování podmínek jasně vymezených v rámci kodaňských kritérií a v Lisabonské smlouvě, a to nejen během přístupového procesu, ale i poté, co se země stane plnoprávným členským státem. Členské státy musí splňovat stanovené podmínky, včetně integrační schopnosti EU jakožto součásti kodaňských kritérií. Členem EU se mohou stát pouze země, které geograficky z větší části patří k Evropě. Turecko nemůže získat plnohodnotné členství v EU, protože by to bylo problematické jak pro Evropskou unii, tak pro samotné Turecko. Proto chceme, aby Turecko bylo součástí okruhu partnerů sousedících s EU, tedy zemí, které do Unie zatím nemohou vstoupit nebo do ní nevstoupí.

Jsme pevně přesvědčeni, že za aktivní podpory občanů budeme schopni vytvořit takovou Evropu, jakou bychom si přáli – sjednocenou, konkurenceschopnou, spravedlivou a aktivní s hrdými národními státy. Proto se také důsledně držíme čtyř evropských svobod: volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob. Tyto svobody jsou neměnné. Jsou předpokladem pro to, aby Evropa držela pohromadě, a pro utváření lepší budoucnosti. Nepotřebujeme Evropu plnou zdí a nenávisti. Odmítáme, aby si jedna země pečlivě vybírala na úkor jiných. Potřebujeme naopak jednotnou a silnou Evropu, která nám umožní reagovat na výzvy, jimž budeme v nadcházejících letech čelit jak na místní, tak na celosvětové úrovni.

3. Jakou Evropu potřebujeme? Chceme Evropu občanů pro občany!

Reakcí na hlasování o brexitu nemůže být „více, či méně Evropy“, reakce by měla zahrnovat lepší spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy. EU a státy, které ji tvoří, nejsou vzájemně v rozporu, naopak – patří k sobě. Evropská unie může úspěšně jednat pouze tehdy, když budou úspěšné všechny její členské státy a když spolu obě úrovně budou konstruktivně spolupracovat. Do této chytřejší spolupráce musí být zapojeni i občané. Musí být posílena možnost občanů rozhodovat o budoucnosti Evropy. EU se musí stát skutečnou unií občanů.

Chceme posílit parlamentní demokracii v rámci EU, jejíž dvě komory tvoří Evropský parlament a Rada ministrů. Statut Rady by měl být odpovídajícím způsobem upraven. Ze specializovaných složení Rady by se měly stát výbory Rady, které by zasedaly veřejně jako řádný tvůrce právních předpisů. Evropská komise by jakožto výkonný orgán měla aktivněji vystupovat jako strážkyně Smluv a správného provádění pravidel EU. Chceme, aby Evropský parlament (EP) byl strážcem demokracie. Proto musí posílit svou schopnost přimět Komisi k tomu, aby předkládala legislativní iniciativy, a dohlížet na ni. Je třeba posílit právní možnosti vyšetřovacích výborů EP v případech, kdy jsou ohroženy zájmy občanů. Za účelem zlepšení výsledků evropských voleb a posílení vůle voličů musíme zavést navrhování lídrů kandidátky („Spitzenkandidatenprozess“) jako posílenou stálou praxi. Podporujeme jednotný institucionální rámec v EU. To znamená, že parlamentní rozměr eurozóny musí být zachován v rámci Evropského parlamentu.

EU se musí soustředit na své hlavní úkoly. EU se musí naučit ustoupit do pozadí a jednat jen v relevantních případech. Občané EU nechtějí Evropu, která se ztrácí v detailech, ale Evropu, která jedná tehdy, když něco může změnit. Proto potřebujeme, aby se vyjasnilo vymezení pravomocí EU a pravomocí členských států na vnitrostátní úrovni, což zajistí lepší uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality. Evropa musí být velká ve velkých věcech a malá v malých.

Osoby, které rozhodují, musí nést odpovědnost. Občané musí mít možnost lépe rozpoznat, která instituce odpovídá za které rozhodnutí přijaté při tvorbě politik EU. Ve více politizovaném procesu jim musí být nabízeny jasné politické alternativy. Metoda Společenství je nejúčinnější a nejtransparentnější rozhodovací proces, při kterém se v Radě hlasuje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament řádně plní svou úlohu zástupce lidu. Vnitřní trh je toho důkazem. Četné případy uvíznutí projednávání předpisů na mrtvém bodě v Radě a Evropské radě způsobené jednotlivými členskými státy, které se staví do cesty zásadním rozhodnutím a často vyvíjejí nátlak na ostatní členské státy se zvláštními požadavky v jiných oblastech, se musí stát minulostí. Kromě toho musí být požadavek jednomyslnosti uplatňován jen výjimečně. Rada by měla hlasování kvalifikovanou většinou používat v souladu se Smlouvami. Mezivládní přístup někdy může být nezbytný při zahajování projektů, musí ale zůstat výjimkou. Účinná správa na evropské úrovni je také předpokladem pro zajištění okamžitého přijímání rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Měl by se snížit počet komisařů, jak bylo původně stanoveno v Lisabonské smlouvě, aby vznikl sbor komisařů se skutečně relevantním portfoliem, jehož práce by byla soustředěnější a efektivnější.

Rozhodnutí EU jsou závazná. To, o čem se rozhodne na evropské úrovni, musí provést všechny členské státy. EU musí mít pravomoci a možnosti, jak provádění schválených právních předpisů zajistit. Se souhlasem a za dohledu Evropského parlamentu a Rady je třeba zlepšit prováděcí kapacity Evropské komise. Evropský parlament se musí více zaměřit na kontrolu a provádění. Jsme přesvědčeni, že aby bylo možné tyto úkoly plnit, musí Unie a členské státy spolupracovat na základě vzájemné úcty a v souladu se zásadou upřímné a loajální spolupráce.

Evropa musí být řízena „chytře“, abychom se zbavili nadměrné byrokracie. Naší politikou je rázně omezit byrokracii a regulační zátěž, a to především s cílem zbavit malé a střední podniky povinnosti dodržovat zbytečná pravidla. Jsme přesvědčeni, že občané evropskou myšlenku přijmou jen v případě, že se EU vyhne přílišné regulaci a bude respektovat pravomoci členských států a regionů. Proto podporujeme nezávislejší hodnocení posuzování dopadů a dodržování zásady subsidiarity. Snažíme se vytvořit nezávislou radu pro kontrolu regulace, která by posuzovala byrokratickou zátěž a zákonodárnou pravomoc. Kromě toho považujeme testy malých a středních podniků a začínajících podniků za základní nástroj v legislativním procesu, který zajistí zohlednění zájmů menších obchodních společností.

4. Kterými prioritními oblastmi by se Evropa měla zabývat?

Bezpečnost při zachování svobody a prosperita v sociálně tržním hospodářství se sociálním aspektem byly, jsou a i nadále zůstávají dvěma základními kameny evropské integrace. Zakladatelé Evropy ji v tomto duchu a tváří v tvář zásadním problémům té doby rozvinuli v unii míru a svobody a následující generace prohloubila hospodářskou a měnovou unii. Dnešní Evropa tohoto ducha společného postupu musí oživit, a tím na tomto kontinentě zajistit bezpečnost, stabilitu a prosperitu.

Evropský mírový projekt musí doplnit bezpečnostní unie.

Mír a svoboda v Evropě v současné době nejsou ohroženy válkami mezi členskými státy. Dnešní hrozby vznikají spíše v souvislosti s regionálními konflikty, hybridními válkami, asymetrickými konflikty a mezinárodním terorismem. Evropa se ve světě narůstající nejistoty musí stát ostrovem stability. EU se proto musí dále rozvíjet v bezpečnostní unii.

Chceme ambiciózní společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Aby EU mohla mít rozhodný hlas na mezinárodní scéně, musí být její postoj jednotný. Proto je nutná lepší koordinace zastoupení EU a členských států ve všech mezinárodních organizacích a v případech, kdy je to možné a vhodné, se zvažuje společné zastoupení. Aby EU dokázala zvítězit nad terorismem, prosadit v sousedních zemích mír, stabilitu a pořádek a stanovit limity pro autokracie, musí nutně zlepšit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. I zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže a evropského orgánu civilní ochrany znamená budování vojenských kapacit. Poslanecký klub ELS prosazuje vytvoření evropské obranné unie, v níž by EU ručila za svou vlastní obranu a zajišťovala by bezpečnost. Chceme skutečnou evropskou obrannou politiku, s níž se pojí vytvoření stálého operačního velitelství, strukturovaná spolupráce a výměna informací a bojové seskupení EU vždy připravené jednat. Vyzýváme k plnému využití potenciálu ustanovení Lisabonské smlouvy o společné bezpečnosti. Obranná unie musí posílit naši vnější činnost a zapojení, ať už v rámci OSN, NATO, nebo prostřednictvím příležitostných koalic. Pro bezpečnost celé Evropy je nezbytná velmi úzká spolupráce se Spojenými státy. Musíme tuto bezpečnostní unii urychleně vybudovat a umožnit členským státům, které čelí konkrétním hrozbám ze strany mezinárodního terorismu, aby postupovaly společně. Jsme tudíž připraveni v této oblasti v rámci Smluv přijmout vícerychlostní Evropu. Naším dlouhodobým cílem jsou evropské ozbrojené síly.

Pevně věříme, že boj proti terorismu patří rovněž k povinnostem EU.

Reakce Evropy na nedávné teroristické útoky ve Francii, Belgii, Německu a na všech ostatních místech je jasná: Evropa musí držet pospolu. Teroristům se nedaří dosáhnout svého cíle vyděsit a ochromit Evropu. Poslanecký klub ELS je a bude politickou silou, která se staví za bezpečnost Evropy. Bezpečnost Evropy je pro nás na prvním místě: je nezbytná mnohem lepší a užší evropská spolupráce a integrace, pokud jde o výměnu informací mezi zpravodajskými službami a donucovacími orgány a výměnu osvědčených postupů v oblasti preventivních a represivních opatření proti radikalizaci a terorismu. Je pro nás nesmírně důležité, aby zvláštní pozornost byla věnována obětem terorismu, abychom zaručili a chránili jejich příslušná práva, podporu a ochranu a aby díky spravedlnosti byla zachována jejich důstojnost a památka, nyní více než kdy dříve. Všechny příslušné evropské databáze musí být interoperabilní a přístupné pro příslušné evropské agentury a vnitrostátní donucovací orgány přímo na místě, aby se pro občany EU a hranice EU zajistila nejlepší možná ochrana. Současně musíme investovat do mnohem chytřejších bezpečnostních technologií pro ochranu lidí, např. vyvinout snímače obličeje a zlepšit profilovací systémy. Kromě toho Evropa potřebuje právní rámec, který jí umožní poradit si s různými teroristickými hrozbami. Evropa je naší zárukou bezpečnosti i svobody. V našem boji proti terorismu musí být vždy dodržována zásada právního státu.

Musíme vynaložit veškeré úsilí ke zlepšení kontroly našich hranic.

Příliv uprchlíků a ekonomických migrantů přicházejících do Evropy představuje zkoušku pro naši schopnost poradit si na evropské, vnitrostátní a místní úrovni. Vždy jsme podporovali společný evropský přístup k ochraně vnějších hranic. Nově vytvořená Evropská pohraniční a pobřežní stráž musí být zcela připravena a dostatečně vybavena. Musíme ale také kontrolovat a regulovat počty migrantů přicházejících do Evropské unie. Vzhledem ke krizi v posledních letech musíme vyvinout flexibilní a udržitelný „mechanismus spravedlnosti“, který by umožnil spravedlivější sdílení odpovědnosti a solidaritu mezi členskými státy. EU by měla pomoc a ochranu poskytovat především uprchlíkům ve třetích zemích, které jsou v krizi, a v oblastech, jež s nimi sousedí. O tom, kdo má nárok na ochranu v Evropě, by měla rozhodovat Evropská unie. Schengenský systém musí být zachován a rozšířen. EU musí aktualizovat svou společnou azylovou politiku, aby mohla poskytnout účinnou ochranu těm uprchlíkům a pronásledovaným lidem, kteří na ni v souladu s našimi křesťanskými a humanitárními hodnotami mají nárok, a aby mohla rychle vracet ty, kteří na ni nárok nemají. Kromě toho se musíme začít vážněji zabývat základními příčinami migrace a přispět k nastolení míru v jižním sousedství EU, podpořit hospodářský rozvoj v Africe a vypracovat plány na snížení nestability v těchto regionech.

Hospodářskou a měnovou unii musí doplnit unie inovací.

Budeme potřebovat spravedlivější sociálně tržní hospodářství, které zajistí pracovní místa, bohatství a sociální spravedlnost. V hospodářském světě, který je čím dál více propojený a závislý na inovacích, tohoto cíle nedosáhneme natrvalo tím, že budeme zvyšovat zadlužení a prosazovat izolacionismus. Digitalizace a globalizace by nás dříve či později jednoduše připravily o většinu toho, na čem nám v Evropě záleží. Nejlepším podnětem pro růst jsou příznivé rámcové hospodářské podmínky. Z toho důvodu prosazujeme strukturální reformy a cílené investice, spravedlivé zdanění, spravedlivé obchodní dohody, opětovné získání vedoucího postavení v oblasti inovací a dokončení jednotného trhu. Jsme také přesvědčeni, že rozpočet EU vyžaduje systém skutečných vlastních zdrojů, v souladu s doporučeními obsaženými v Montiho zprávě o budoucím financování EU.

Věříme v solidní stav financí, plnou zaměstnanost a prosperitu.

Podmínkou rozvoje budoucího bohatství je konkurenceschopné hospodářství. Nezaměstnanost mladých lidí v rozsáhlých oblastech Evropy má původ ve špatném hospodaření v minulosti, ne v dnešním paktu o stabilitě. Prosazujeme fiskální stabilitu a konkurenceschopnost na základě strukturálních reforem. Solidní stav financí, plná zaměstnanost a prosperita nejsou ve vzájemném rozporu, ale lze jich společně dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu. Stejně tak jsou pro sociálně tržním hospodářství nepřípustné daňové ráje a daňové podvody. Potřebujeme spravedlivé standardy pro zdanění v rámci Evropské unie i za jejími hranicemi. Euro je měnou celé Evropské unie. Lidé získají důvěru v náš ekonomický řád jen tehdy, když budeme mít stabilní euro. Kromě toho chceme prostřednictvím posílení správy ekonomických záležitostí v Evropské unii, a zejména v eurozóně, dokončit hospodářskou a měnovou unii. Měly by se posoudit limity státního dluhu a je třeba zvážit vytvoření rámce pro spořádaný postup státního bankrotu. Stabilní měna vyžaduje soudržnou strukturu rámce EU a účinný mechanismus pro zajištění vlastní stability. Proto hájíme pakt o stabilitě doplněný o ambiciózní investiční pakt, aby se v dlouhodobém horizontu v celé Evropě zajistila plná zaměstnanost. Junckerův plán týkající se strategických investic může být spolu s Fondem soudržnosti a společnou zemědělskou politikou pouze výchozím bodem. Musíme podporovat další podobné projekty. Potřebujeme další investice, které nejsou stimulovány dluhy, ale nápady. Evropa nepotřebuje necílené stimulační balíčky, ale pobídky pro dlouhodobé investice a vhodné podmínky na kapitálovém trhu.

Jádrem našeho sociálně tržního hospodářství je sociální aspekt.

Evropa se sice dostala z hospodářské a finanční krize, ale příliš mnoho lidí se stále potýká s nezaměstnaností. Proto jsme přesvědčeni, že součástí našeho hospodářského modelu a jádrem zásad solidarity, důstojnosti a sociální spravedlnosti poslaneckého klubu ELS musí být vytvoření přesvědčivé evropské sociální agendy s cílem vypořádat se příčinami sociálních a územních nerovností v Evropě.

Věříme ve volný obchod coby hnací sílu prosperity a tvorby pracovních míst.

Nejlepší investiční pobídkou jsou příznivé rámcové hospodářské podmínky. Prosazujeme spravedlivé dohody o volném obchodu, aby naši občané mohli požívat výhod globalizace. U volného obchodu nejde jen o zrušení cel, ale o zvýšení sociálních standardů, ochranu spotřebitele a sociálně tržní hospodářství. Jen díky spravedlivému volnému obchodu budeme schopni udržet naše sociální, ekologické a technické standardy na celosvětové úrovni a zároveň zlepšit životní podmínky v našich partnerských zemích, například prostřednictvím boje proti dětské práci. Kategorické vyloučení volného obchodu již na počátku je z hospodářského hlediska nerozumné a velmi antisociální. Evropa a její členské státy se spíše musí soustředit na to, jak mohou vytvářet nová pracovní místa a chránit naše podniky před prodejem do zahraničí. V obou případech je volný obchod nevyhnutelný. Evropská unie a její orgány mají v oblasti společné obchodní politiky Unie výhradní pravomoc zaručenou Smlouvami. Členské státy se mohou v Radě libovolně vyjadřovat prostřednictvím svých demokraticky zvolených vlád. Měly by se vyhnout krátkozrakému pokušení zapojit nové účastníky s právem veta z čistě politických důvodů, v důsledku čehož by bylo prakticky nemožné uzavřít jakoukoli novou obchodní dohodu.

Chceme podpořit inovace.

Posledních 500 let byla Evropa světovým centrem tvořivosti. V Evropě vznikly významné celosvětové inovace. Googly a Facebooky dnešní doby však nasvědčují něčemu jinému. Evropa se musí opět stát ambicióznější. Potřebujeme nové projekty, které míří vysoko, jako například Airbus ve svých začátcích. Lidé díky tomu uvidí, že Evropa není nástrojem regulace, ale studnicí nápadů pro lepší život. Chceme podpořit inovace a proměnit hospodářskou sílu Evropy na sílu inovativní. Evropa si musí udržet své vedoucí postavení v hospodářství využívajícím biologické materiály a oběhovém hospodářství a znovu získat vedoucí postavení v oblasti technologií a digitalizace tím, že vytvoří společný prostor pro výzkum, inovace a otevřenou vědu, přemění naše vědecké výsledky na inovace v reálné ekonomice a digitalizuje průmysl.

Evropskou prioritou musí být posílení úlohy občanů a podniků pomocí digitalizace a musí být odstraněny neopodstatněné překážky rozvoje přeshraničního elektronického obchodu a přístupu ke kultuře. Konkrétní a rychlé výsledky také závisí na nových obchodních modelech a na širším výběru pro spotřebitele na plně fungujícím a integrovaném jednotném trhu. Pravidla jednotného trhu se musí promítnout do digitálního světa.

Jednotný digitální trh se svými 510 miliony spotřebitelů nám může umožnit plné využití našeho potenciálu, učinit z Evropy průkopníka a zvýšit její globální konkurenceschopnost. Poslanecký klub ELS je přesvědčen, že evropskou prioritou musí být propojení, a v důsledku toho vývoj infrastruktury, podpora průmyslu 4.0, odstranění překážek elektronického obchodu a posílení úlohy jednotlivých občanů a podniků pomocí digitalizace, zvláště pak malých a středních podniků a začínajících podniků. EU proto musí vytvořit prostředí příznivé pro investice, zlepšit koordinaci správy spektra, rozvíjet digitální dovednosti a gramotnost a budovat důvěru všech partnerů v datovém světě, a tak vytvořit konkurenceschopné hospodářství založené na datech. EU musí pro nové hospodářství stanovit legislativní rámec, aby se zabránilo další roztříštěnosti mezi členskými státy. Realizace jednotného digitálního trhu a energetické unie je pro dosažení těchto cílů zásadní.

Kromě toho chceme zahájit konkrétní projekty, jako jsou rozpoznávání řeči, robotika a umělá inteligence, superpočítače, mobilní sítě 5G a chytrá města a vesnice, a tím Evropě pomoci rozvinout její inovační potenciál. Evropa by své inovační kapacity měla spojit s kreativitou. V digitálním věku nejsou důležité jen vyspělé technologie samy o sobě. V odvětví IT, kde funguje stále větší hospodářská soutěž, je klíčová schopnost podniků učinit z technologií životní styl. Evropa se může stát jedinečným místem ve světě inovací a tvořivosti.

Evropa zároveň musí účinněji řešit velké výzkumné otázky naší doby, jako je boj proti rakovině nebo technická řešení změny klimatu, a to vytvářením předních projektů. Rozpočet EU proto musí být lépe zaměřen a odpovídajícím způsobem reorganizován. Evropa musí lépe investovat do své budoucnosti a vyčleňovat méně prostředků na staré struktury. Evropa musí postupně nabízet více řešení pro naléhavé problémy lidstva.

A konečně jsme přesvědčeni, že Evropa musí hrát vedoucí úlohu při vytváření nového modelu růstu založeného na udržitelném a oběhovém hospodářství, který ochrání naše přírodní zdroje. Většinu našich ekologických problémů lze řešit pouze na evropské úrovni, protože znečišťující látky nerespektují hranice. Z toho důvodu zastáváme tržní přístup, v rámci něhož má evropská environmentální politika pomoci průmyslu zavádět inovace a reagovat na zájmy spotřebitelů při současném zachování konkurenceschopnosti.

5. Chceme podporovat Evropu mladých lidí a našim společnostem a evropským rodinám zajistit světlou budoucnost.

Evropa se musí stát hybnou silou spravedlnosti a solidarity mezi generacemi. V průřezových oblastech politiky bojujeme za lepší budoucnost pro rodiny. Podstatou lepšího života pro všechny rodiny je zajištění udržitelné a spravedlivé sociálně-ekonomické politiky. Kromě toho chceme plodnou výměnu názorů na řešení demografických problémů mezi jednotlivými evropskými regiony. V souvislosti s vývojem hospodářské, fiskální a politické integrace se bude muset přizpůsobit i rozpočet EU při současném zachování jeho základních zásad: investice do konkurenceschopnosti, pracovní místa pro mladé lidi a větší soudržnost mezi členskými státy.

Zároveň musíme podporovat evropskou identitu pro budoucí generace. Co nejvíce mladých lidí by mělo „Evropu“ zažít na vlastní pěst. Chceme představit nové a smysluplné interaktivní projekty zapojující mladé lidi v Evropě, jako například jízdenku Interrail k osmnáctým narozeninám. Nejenže to mladým Evropanům umožní objevovat krásu a rozmanitost našeho kontinentu, ale také se tím vytvoří celá řada nových možností pro evropské regiony a města, které s evropským konceptem budou moci propojit své projekty. Dále chceme zlepšit program Erasmus, a to jak v oblasti vysokoškolského vzdělávání, tak v oblasti vzdělávání odborného. Chceme zavést zásadu, že Erasmus je dostupný pro všechny mladé lidi bez ohledu na jejich původ. Chceme podporovat mladé podnikatele tím, že jejich začínající podniky a inovativní malé a střední podniky budeme vybízet k podávání žádostí o finanční prostředky EU.

Evropané budou schopni jednat společně pouze v případě, že si navzájem budou rozumět. Proto chceme, aby část prostředků rozpočtu EU byla vyčleněna na podporu dovedností potřebných k úspěchu ve 21. století ve všech členských státech. Všechny děti musí mít přístup ke kvalitnímu vzdělání a členské státy jsou povinny zajistit, že děti mají možnost získat lepší jazykové znalosti a digitální, tvůrčí a analytické dovednosti a osvojit si kritické myšlení lépe než dosud. Největší předností Evropy jsou její lidské zdroje. Tím, že plně rozvíjíme své schopnosti, poskytujeme mladým Evropanům nejlepší záruku bezpečné a světlejší budoucnosti.

*

Evropská unie se ocitla na křižovatce a v současné době je naším společným úkolem a individuální povinností oslovit a zapojit jednoho každého z našich občanů a vzbudit v Evropanech důvěru a obnovit jejich hrdost na tento jedinečný projekt, který za posledních několik desetiletí vytvořili s cílem zajistit mír a prosperitu pro své děti.