Stanovisko skupiny EPP k zákonu o digitálních službách (DSA)

(A) Harmonizovat stávající pravidla pro odstraňování nezákonného obsahu: zachovat obecnou koncepci článku 13/14 směrnice o elektronickém obchodu, jakož i stávající postupy oznámení a opatření (oznámení a upozornění, oznámení a odstranění, oznámení a pozastavení) jako základní požadavek pro všechny platformy poskytující služby na jednotném evropském digitálním trhu. Co nejvíce harmonizovat tato pravidla v celé Evropě a zaměřit se na jasné definice a účinné postupy. DSA by však měla jít i nad tento rámec: přiměřená proaktivní opatření (např. automatizované nástroje, politiky opakovaného porušování předpisů, využívání důvěryhodných označovačů, podávání hromadných oznámení, správa identit) pro platformy jsou nezbytná, pokud se nezákonný obsah stane systémovým, pokud již byla zjištěna nezákonná povaha obsahu (buď na základě odůvodněného oznámení, nebo soudního rozhodnutí), nebo pokud je typ obsahu a jeho povaha nezákonnosti taková, že kontextualizace není nutná. Zavedení jakýchkoli takových opatření by však mělo být doprovázeno vhodnými zárukami, aby bylo zajištěno, že postupy moderace obsahu jsou přiměřené. Zejména v případech podněcování k terorismu, nezákonných nenávistných projevů nebo materiálů týkajících se sexuálního zneužívání dětí a porušování práv duševního vlastnictví potřebujeme silný koordinovaný přístup v rámci celé EU, který zajistí, aby poskytovatelé služeb přijali účinná opatření k odstranění nezákonného obsahu ze svých služeb a zajistili, aby takový obsah zůstal po odstranění nedostupný.

(B) Škodlivý obsah: právní povinnosti týkající se odstraňování by se měly týkat pouze nezákonného obsahu, což je jakýkoli obsah, který není v souladu s právem Unie nebo členského státu. Navzdory tomu zůstává vážným problémem legální, avšak škodlivý obsah, jako jsou dezinformace a dezinformace o příčinách nebo prostředcích nápravy COVID-19 . Škodlivý obsah si proto zaslouží cílený (ko)regulační přístup mimo DSA, aby byly jasně odděleny postupy boje proti škodlivému nebo nezákonnému obsahu.

(C) Horizontální právní předpisy: v zájmu maximální srozumitelnosti a soudržnosti by DSA měl být horizontálním rámcem, který je doplněn stávajícími a budoucími odvětvovými právními předpisy, jako jsou lex specialis (např. autorské právo, TCO, AVMSD, GDPR atd.). Zákonodárce by se měl vyhnout kolizi ustanovení a měl by zefektivnit definice v DSA a příslušných odvětvových právních předpisech, přičemž by měl uznat nejen obecné zásady v horizontálních ustanoveních, ale také účinek specifických požadavků v sesterských právních předpisech, čímž by se vyhnul nezamýšleným důsledkům.

(D) Rovné podmínky: uznává, že na budování úspěšného podniku, kterým je mnoho velkých platforem, není nic nezákonného ani protisoutěžního. Vidí však potřebu dále rozlišovat mezi platformami (nakolik je to právně možné), neboť některé z nich si v posledních desetiletích vytvořily nadměrnou tržní sílu a zneužívají ji. Proto by se na ně neměla vztahovat stejná pravidla jako na malé poskytovatele. Pokud se prokáže, že blahobyt spotřebitelů je narušován a inovace potlačovány "platformami, které střeží brány", a pokud se prokáže, že na digitálních trzích existuje potenciál pro zvýšenou hospodářskou soutěž, že tyto trhy nejsou napadnutelné a že inovace jsou potlačovány velkými platformami, pak budou zapotřebí přiměřená opatření. Kromě cíle chránit evropské začínající podniky a malé a střední podniky je třeba vzít v úvahu - mimo jiné - velikost či rozsah dosahu platforem, neboť to ovlivňuje jejich schopnost provozovat proaktivní opatření proti nelegálnímu obsahu online.

(E) Aktivní/pasivní platformy: přezkoumat klasifikaci "aktivního" nebo "pasivního" chování zapracováním nejnovějších rozsudků ESD a zefektivněním DSA se směrnicí o autorském právu. DSA by měl rovněž zvážit, zda jsou tyto typy platforem, ať už jako hosting nebo caching, stále relevantní, protože role, kterou dnes platformy hrají, se stala mnohem komplexnější. DSA by se měl zabývat účelem daného typu platformy a v této souvislosti stanovit příslušné definice, role a odpovědnosti.

(F) Oblast působnosti: rozšířit územní působnost DSA tak, aby zahrnovala i činnosti společností a poskytovatelů služeb usazených ve třetích zemích, pokud nabízejí své služby také na jednotném digitálním trhu. Uložit těmto poskytovatelům ze třetích zemí povinnost určit právního zástupce pro zájmy spotřebitelů v EU po vzoru GDPR. Pokud platforma dováží výrobky do EU, musí vždy dodržovat právní předpisy EU týkající se bezpečnosti výrobků, ochrany životního prostředí a spotřebitelů, označování nebo duševního vlastnictví, a to vše v souladu s naším "evropským způsobem života". Abychom evropským společnostem umožnili lépe konkurovat, inovovat a rozšiřovat svou činnost, je nezbytné, abychom je nezatěžovali nepřiměřenou administrativou a regulací. To je důležité zejména pro malé a střední podniky, které mají malé marže a na které mělo velmi silný dopad již zavedení GDPR.

(G) Obecné monitorování: zachovat zákaz ukládání obecné monitorovací povinnosti (článek 15 směrnice o elektronickém obchodu). V kombinaci s novými povinnými opatřeními v oblasti transparentnosti by však platformám mělo být umožněno, a dokonce by měly být podporovány, aby dobrovolně používaly automatizované nástroje k odhalování zjevně nezákonného obsahu (např. právním vyjasněním, že platformy nenesou odpovědnost, pokud nasadí automatizovaná opatření). DSA by mohl prozkoumat možnost výjimky z odpovědnosti pro platformy v souvislosti s jejich činností v oblasti boje proti nelegálnímu obsahu (rovněž s přihlédnutím k americkému principu dobrého samaritána).

(H) Dohled: usilovat o úplnou evropskou harmonizaci právních povinností týkajících se postupů, procesních záruk, moderování a transparentnosti, včetně jasné právní odpovědnosti a účinného přeshraničního vymáhání těchto povinností na úrovni EU. Vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy jsou dostatečně vybaveny - jak z hlediska nástrojů, tak z hlediska odborných znalostí - k prosazování všech povinností, bude Evropská komise hrát silnou roli při dohledu, koordinaci a podpoře vnitrostátních orgánů pro prosazování, aby se zajistilo, že na regulační orgán jednoho nebo malého počtu členských států nedopadne nepřiměřená zátěž. Skupina PPE neprosazuje zřízení nové agentury, pokud lze tuto harmonizaci provést prostřednictvím sítě vnitrostátních donucovacích orgánů podobné Evropské síti pro hospodářskou soutěž (ECN). Povinnost transparentnosti musí zahrnovat používání a základní zdrojové kódy algoritmických procesů, které zpracovávají obsah. Dodržování těchto dodatečných požadavků na transparentnost a vysvětlitelnost nebudou kontrolovat soukromé společnosti, ale bude spadat do pravomoci orgánů dozoru nad trhem.

(I) Cílená reklama: cílená reklama se řídí nařízením GDPR/ePrivacy/P2B. Některá další omezení v DSA lze zvážit, pokud kontext poškozuje naši demokracii a pokud ještě není upraven jinými právními předpisy. Domnívá se, že cílená reklama může mít v zásadě pozitivní hospodářský a společenský dopad, a poukazuje na skutečnost, že stávající právní předpisy je třeba plně a řádně prosazovat, aby bylo zajištěno respektování soukromí uživatelů. Zákaz cílené reklamy skupina PPE nepodporuje.

(J) Odpovědnost platforem/médií/uživatelů: využívat moderní technologie k účinnější identifikaci toho, jak a kým byl nezákonný obsah zveřejněn, a tím zefektivnit odpovědnost platformy. Skupina EPP rozhodně podporuje právo na anonymitu na internetu (jak to uznává GDPR), ale zároveň odmítá myšlenku neidentifikovatelnosti na internetu (= co je nelegální offline, je nelegální i online). Aby bylo zajištěno, že při zachování anonymity bude každý digitálně identifikovatelný tam, kde je to nutné, měla by být vytvořena chráněná evropská digitální identita, například s využitím technologie blokového řetězce. Míra odpovědnosti platforem by měla být přizpůsobena identifikovatelnosti uživatelů. Odpovědnost platforem za obsah médií, která hostují, se sníží, pokud jsou média (a tedy i jejich obsah) již regulována členskými státy. Jako kompromis by skupina EPP mohla přijmout, že DSA nebo jiný připravovaný právní předpis, jako je např. eIDAS-update, který stanoví pro některé platformy (např. prodej fyzického zboží, služby elektronické správy) povinný evropský systém digitální identity.

(K) Soudní řád: stanovit jasný a účinný postup spolupráce s donucovacími a soudními orgány, který zajistí, že nezákonný obsah bude nejen odstraněn, ale také sledován donucovacími orgány, a že odpovědnost platforem bude spojena s účinnými donucovacími opatřeními.

(L) Povinnost podávat veřejné zprávy: požadovat, aby platformy a příslušné vnitrostátní orgány podávaly zprávy o svých opatřeních, a tím usilovat o strukturovanou analýzu odstraňování a blokování nezákonného obsahu na úrovni EU. Tyto povinnosti by měly být přiměřené a mírné pro malé a střední podniky a začínající podniky a zároveň by měly vyloučit mikropodniky.

(M) Povinnosti týkající se transparentnosti: požadovat, aby digitální zprostředkovatelé (pouze ve vztazích mezi podniky), včetně registrátorů doménových jmen, poskytovatelů webhostingu, tržišť a online inzerentů, zavedli účinné systémy "ověřování obchodních zákazníků". Platformy by navíc měly být transparentní, pokud jde o politiku, kterou přijímají v případě opakovaného porušování práv.