Stanovisko vůči Rusku

Rusko je důležitým sousedem. Jsme toho názoru, že realistická a odpovědná strategie pro fungování vztahů mezi EU a Ruskem by měla být založena na principech mezinárodního práva, účinně odrazujících opatřeních a zásadovém postoji v oblastech společného zájmu. Jen tak bude zajištěna bezpečnost v sousedních zemích EU a evropské mírové uspořádání. Poukazujeme zvláště na důležitost intenzivnější podpory ruské občanské společnosti a vzájemné spolupráce, abychom posílili demokratická hnutí v Rusku a dali tak vzniknout dlouhodobě stabilnímu základu pro vztahy mezi EU a Ruskem. Dojde-li k hrubému porušení mezinárodně uznaných hranic států a jejich suverenity, je třeba přistoupit k důrazné reakci, respektive uvalení sankcí. Ty se ukázaly být účinným prostředkem k tomu, aby bylo Rusko odrazeno od další agrese vůči Ukrajině. Jsme přesvědčeni, že by EU - v reakci na pokračující aktivity Ruska - měla být připravena přijmout další sankční opatření včetně sankcí vztahujících se na konkrétní osoby.

Skrze svůj vnitřní rozvoj a zahraniční politiku EU a Rusko přímo či nepřímo působí nejen na sebe navzájem, ale i na členské státy EU. Závažná globální témata, jako je klimatická změna, energetická bezpečnost, nešíření zbraní hromadného ničení a boj proti terorismu a organizovanému zločinu, vyžadují úzkou spolupráci. Dobré vztahy jsou proto ve velkém zájmu obou zúčastněných stran. Pro obnovení dobrých vztahů je však zapotřebí, aby bylo Rusko ochotno znovu budovat vzájemnou důvěru a rozvíjet mírovou spolupráci.

Soudržnost vnitřních i vnějších politik EU je klíčem k ucelenější, efektivnější a důvěryhodnější zahraniční a bezpečnostní politice EU, a to i vůči Rusku. EU i samotné členské státy by měly vystupovat a jednat jednotně. Požadujeme stabilizaci společných politik, zejména v oblasti obchodu, finančních služeb a operací, migrace, energie, vnější správy hranic a informační a kybernetické bezpečnosti.

Zdůrazňujeme, že obnovení spolupráce EU a Ruska by bylo možné pouze za předpokladu, že Rusko bude plně respektovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny (včetně Krymu), bude provádět minské dohody v plném rozsahu (v těch je mimo jiné stanoveno, že kontrola pohraniční oblasti spadá výhradně do působnosti ukrajinských orgánů, dalšími body jsou bezpodmínečné stažení ruských vojáků a zbraní a okamžité ukončení podpory ukrajinských separatistů) a nebude se dále pokoušet o narušení vojenských a bezpečnostních aktivit při hranicích s EU a sousedními zeměmi. Tato opatření se nijak nedotknou selektivní spolupráce s Ruskem v oblastech, které jsou v zájmu EU. Poslanecký klub ELS odmítá ruské doktríny o oblastech zvláštního zájmu a výsadních právech ruských občanů žijících v zahraničí, které měly za následek aktivity záměrně destabilizující sousední země. Neodůvodněný zákaz vstupu do Ruska, který byl uvalen na četné evropské politiky a úředníky včetně současných i bývalých poslanců Evropského parlamentu, musí být okamžitě a bezvýhradně zrušen.

Ruští úředníci, jejichž aktivita či pasivita umožnila, respektive vyústila ve válečné zločiny v Sýrii a na Ukrajině, budou muset být pohnáni ke spravedlnosti. Vyzýváme Rusko k plné spolupráci při vyšetřování sestřelení letounu MH17, jež by mohlo splňovat charakteristiku válečného zločinu.

Poslanci ELS podporují pět hlavních zásad pro vztahy mezi EU a Ruskem, které schválila Rada pro zahraniční věci dne 14. března 2016:

• provádění minských dohod jako klíčová podmínka pro jakoukoliv podstatnou změnu v postoji EU vůči Rusku;
• posílené vztahy se zeměmi Východního partnerství a dalšími sousedy, zvláště ve Střední Asii;
• posilování odolnosti EU (například v oblasti energetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo strategické komunikace);
• možnost selektivní spolupráce s Ruskem v záležitostech, na nichž má EU zájem;
• potřeba navazování mezilidských kontaktů a podpory ruské občanské společnosti.

Provádění minských dohod

Udržitelného řešení konfliktu na Ukrajině lze dosáhnout pouze úplným provedením minských dohod a bezvýhradným respektováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti. Opětovně zdůrazňujeme náš hluboký nesouhlas s protiprávní anexí Krymského poloostrova a podporou separatistů na východní Ukrajině.

S lítostí konstatujeme, že provedení minských dohod v původní lhůtě se nezdařilo. Rusko separatistům nadále poskytuje vojenskou i finanční podporu. Jsou zabíjeni další vojáci i civilisté. Pozorovatelům OBSE je vytrvale bráněno ve vstupu do oblastí ovládaných proruskými separatisty. Požadujeme, aby přístup pozorovatelů OBSE do těchto oblastí nebyl nijak omezován.

Sankce uvalené v reakci na ruské snahy o destabilizaci situace na východní Ukrajině mohou být zrušeny až poté, co budou minské dohody provedeny v plném rozsahu. Restriktivní opatření přijatá v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu budou zrušena poté, co bude Krymský poloostrov navrácen Ukrajině. Rusko musí respektovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Aktuálním problémem však není pouze to, že Rusko nijak nepokročilo s prováděním minských dohod, nýbrž také postupně se zhoršující situace v oblastech na východní Ukrajině, nad nimiž nemá ukrajinská vláda kontrolu a kde ruští vojáci a proruští separatisté opakovaně porušují nastolené příměří.

Posílené vztahy se zeměmi Východního partnerství a dalšími sousedy

Je nutné, aby EU zintenzivnila spolupráci se zeměmi Východního partnerství se záměrem posílit jejich demokratické instituce, odolnost a nezávislost, zvláště vezmeme-li v potaz, že se Rusko pokouší nenápadně ovlivňovat tyto země tím, že v nich brání četným reformním a prodemokratickým snahám. Vnímáme potřebu vytvořit platformu mezi EU a zeměmi Východního partnerství pro výměnu informací na poli kyberbezpečnosti. Vyzýváme členské státy, aby Ukrajině poskytovaly více pomoci (včetně adekvátních obranných systémů) s cílem zabránit eskalaci vojenského konfliktu na východní Ukrajině. EU má mimořádný politický, strategický a ekonomický zájem na posílení dvoustranných a vícestranných vztahů se všemi zeměmi Střední Asie. Politika rozšiřování EU by měla působit proti rostoucímu vlivu Ruska v zemích západního Balkánu a proti jeho snahám oslabit euroatlantickou integraci v tomto regionu.

Vyzýváme členské státy, aby posílily spolupráci se zeměmi Východního partnerství v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Tyto země se rovněž hlásí k hodnotám EU a jsou schopny a ochotny se podílet na misích a operacích SBOP.

Posilování odolnosti EU

Vzhledem k systematickým hybridním hrozbám ze strany Ruska je nutné posilovat odstrašovací kapacitu a odolnost EU.

Informační strategie Kremlu je součástí ruské politiky usilující o oslabení politik a soudržnosti EU, jakožto i EU coby celku.

Odsuzujeme pokusy Ruska o oslabení demokratických procesů v evropských společnostech, kdy systematicky využívá dezinformací a propagandy ke strategickým účelům a podporuje a financuje radikální a extremistické politické strany v EU i mimo ni. Pokud chtějí společnosti působící na poli informačních a komunikačních technologií i nadále fungovat v EU, musí zefektivnit vzájemnou spolupráci v boji proti ruským trollům a botům na sociálních sítích. Poslanecký klub ELS požaduje - s cílem zabránit dalšímu vměšování Ruska do volebních kampaní evropských států - aby financování politických stran podléhalo přísnější regulaci (především na základě zvýšené transparentnosti a zákazu přímé či nepřímé finanční podpory ze zahraničních zdrojů) ve všech členských státech. Žádáme o důkladný přezkum nepřímého financování evropských stran a nadací Ruskem. Poslanci ELS vyzývají členské státy EU, aby se přednostně věnovaly vyšetřování ruských zásahů do volebních kampaní skrze hacking, šíření dezinformací a kyberútoky. Požadujeme přísnější sankce coby reakci na cílený hacking a zveřejňování falešných citlivých údajů v průběhu volebních kampaní.

Vítáme iniciativy vznikající v EU, jako je například vytvoření skupiny East StratCom Task Force v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). S politováním konstatujeme, že East StratCom Task Force se dosud skládá z pouhých deseti členů a je do značné míry sponzorována členskými státy, přičemž členové týmu mají status vyslaných národních odborníků. Požadujeme, aby byla tato skupina bez odkladu povýšena na evropskou strukturu trvalého charakteru, financovanou adekvátním a udržitelným způsobem, a aby byl počet jejích členů výrazně navýšen. Poslanci ELS poukazují na nutnost vytvoření účinné, správně zacílené a speciálně uzpůsobené strategie pro informování o politikách a hodnotách EU a jejich prosazování, zvláště pak v zemích východního sousedství. Tato strategie by měla směrem k těmto zemím vyslat pozitivní signál, poukázat na skutečné výhody plynoucí z konkrétních politik (např. uvolnění vízového režimu) a přispět k osvětě ohledně dezinformací šířených vnějšími subjekty. Podporujeme intenzivní spolupráci s Evropskou nadací pro demokracii.

Naléhavě potřebujeme skutečně profesionální, nezávislou, etickou a fakty podloženou žurnalistiku (zejména co se ruskojazyčných médií týče) coby prostředku boje proti lžím a dezinformacím. Stejně tak je nezbytně nutné, aby se novinářům dostalo odpovídající průpravy v této oblasti. Zdůrazňujeme důležitost osvěty, vzdělávání a online sdělovacích prostředků jak pro občany EU, tak i země Východního partnerství a západního Balkánu, s cílem umožnit jim kriticky analyzovat obsah sdělení a rozpoznat propagandistické tendence. Je třeba, aby EU podporovala projekty zaměřené na vypracování vysokých standardů novinářské práce, svobodu sdělovacích prostředků a poskytování objektivních a důvěryhodných informací v Rusku.

Významnou součástí vnější politiky EU je energetická politika. Jednoznačně podporujeme urychlený vznik integrované evropské energetické unie, zejména propojení energetických sítí jednotlivých členských států. Cílem je významně snížit jejich závislost na externích dodavatelích energie, především na Rusku. Apelujeme na členské státy, aby při uzavírání exkluzivních energetických dohod s Ruskem neztrácely ze zřetele evropské strategické zájmy a principy solidarity. Země Východního partnerství by měly být součástí budoucí evropské energetické unie.

Jsme přesvědčeni, že projekt Nord Stream 2 není v souladu s energetickou politikou EU, ba naopak činí EU více závislou na dodávkách plynu z Ruska a představuje tak hrozbu pro vnitřní trh s plynem. Projekt rovněž odporuje klíčovým zásadám politiky Východního partnerství a zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Vyzýváme proto orgány EU, aby důkladně prověřily slučitelnost projektu Nord Stream 2 s evropským právem a v případě potřeby projekt zmrazily, zajistily, aby byly příslušné právní předpisy EU plně respektovány, a uzavřely s Ruskem právní dohodu o energetické infrastruktuře na úrovni EU. Dále by orgány EU měly zabezpečit, aby podmořské i pozemní plynovody vedoucí na území Unie nebránily dosahování cílů strategie energetické unie a byly provozovány v souladu s jejími právními předpisy, a to zejména s třetím energetickým balíčkem a s předpisy týkajícími se zajištění dodávky plynu, hospodářské soutěže a životního prostředí.

Rusko využívá toho, že různé oblasti, jako je kupříkladu kybernetická bezpečnost, postrádají mezinárodní právní rámec, a že neexistují závazné normy pro regulaci sdělovacích prostředků, a jakoukoliv nejednoznačnost v těchto otázkách obrací ve svůj prospěch. Odsuzujeme hybridní válku proti Ukrajině a záměrné ovlivňování volebních a demokratických procesů. Je třeba, aby Evropa posílila individuální i společné kapacity kybernetické bezpečnosti a obrany, vyhodnocovala rizika, monitorovala kybernetické hrozby a vytvářela strategie pro potlačení kybernetické a informační války. Chceme-li zavádět efektivnější kyberbezpečnostní opatření, musíme v Evropě rozvíjet odvětví kybernetické bezpečnosti a výrazněji se angažovat v jeho výzkumu.

Selektivní spolupráce s Ruskem v záležitostech, které jsou v zájmu EU

Považujeme za důležité zmírnit napětí, které aktuálně panuje mezi oběma stranami, a zahájit konstruktivní dialog s Ruskem za účelem nalezení opatření, která pomohou snížit riziko nedorozumění a chybných odhadů. Větší oboustranná transparentnost vojenských aktivit i ostrahy hranic je důležitým předpokladem pro prevenci pozemních, vzdušných a námořních střetů s Ruskem.

Podporujeme dialog v oblastech společného zájmu, jakými jsou například boj proti terorismu, nešíření zbraní, obchod s nimi a jejich kontrola. Účelem je, aby Rusko začalo dodržovat mezinárodní smlouvy a dohody.

Co se ekonomiky a obchodu týče, mohou toho EU a Rusko ze zlepšení vzájemných vztahů mnoho vytěžit. Dokud se však Ruská federace plně nezaměří na nápravu problémů uvedených v tomto stanovisku, a to včetně provádění minských dohod v celém jejich rozsahu, nebude EU usilovat o zvýšený obchodní a hospodářský styk s Ruskou federací ani k němu nedá svůj souhlas. Diskuse či jiná činnost týkající se formálních ujednání mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Ruskou federací, nebo jakýchkoli obchodních ujednání, jichž se Rusko účastní, může následovat až poté, co Ruská federace zcela implementuje protokol o přistoupení k WTO a dostojí dalším závazkům plynoucích z členství ve WTO [1]. Je třeba přijmout vhodná ekonomická opatření na ochranu evropského zemědělství, postiženého embargem, kterým Rusko zareagovalo na sankce EU.

Intenzivnější spolupráce a pokroky v realizaci důležitých projektů budou možné pouze za předpokladu, že Rusko od základů změní svou agresivní politiku vůči EU a jejím členským státům. Je nutné, aby EU a její členské státy napomáhaly pozitivnímu vývoji v Rusku a podporovaly jej.

Bez politického urovnání se nepodaří zvítězit nad terorismem v Sýrii. Kritizujeme vojenské aktivity Ruska v Sýrii, které si vyžádaly další civilní oběti. Rusko musí maximálně využít svého vlivu na režim Bašára al-Asada s cílem ukončit tento tragický konflikt a zastavit eskalaci násilí. Pokud Rusko začne pozitivním způsobem využívat svého vlivu a přestane se účastnit bojů, je EU připravena s ním spolupracovat při řešení konfliktu v Sýrii a snahách o politické urovnání.

EU byla vždy nakloněna konstruktivnímu dialogu v rámci mezinárodního práva a správy věcí veřejných.

Potřeba navazování mezilidských kontaktů a podpora ruské občanské společnosti

Vítáme ochotu poskytnout větší podporu ruské občanské společnosti a navazovat mezilidské kontakty, zvláště s mladými lidmi v Rusku a v EU. Jsme si vědomi toho, jak zásadní roli hraje podpora rozvoje skutečné a nezávislé občanské společnosti, a to navzdory zhoršující se situaci v oblasti lidských práv, jež mimo jiné zahrnují právo na svobodu projevu, sdružování a shromažďování a práva osob LGBTI - například v Čečensku musela tato komunita nedávno čelit útokům a pronásledování.

Je žádoucí, aby EU navázala kontakt s ruskými státními činiteli na místní, regionální i celostátní úrovni, a to prostřednictvím všech platforem a organizací občanské společnosti, které podporují vizi politických a diplomatických vztahů s EU založených na partnerství a spolupráci.

Navrhujeme i nadále finančně podporovat nestátní subjekty, například Evropskou nadaci pro demokracii a Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva; cílem je dosáhnout pokroku v řešení otázky lidských práv v Rusku. Je nutné posílit právní stát a demokratické principy.

Poukazujeme na důležitost role, kterou EU sehrává při podpoře demokratických procesů, lidských práv a jejich obránců, a rovněž na úlohu občanské společnosti ve válečných či poválečných zónách, kde se Ruská federace angažuje.

Zastáváme názor, že rámcovým programům jako Horizon 2020 a Erasmus+ by se mělo dostat větší podpory.

I nadále budeme vyhodnocovat pokroky ve vztazích s Ruskem a podporovat a formovat vhodná opatření a postupy, a to nejen na meziparlamentní úrovni, ale i v rámci běžného kontaktu.

[1] Pokud se takovýchto dohod účastní i jiné země než členské státy EU a Ruská federace, musí se rovněž jednat o členy WTO, kteří řádně plní své závazky plynoucí ze členství ve WTO.