Vnější aspekty energetické bezpečnosti

CÍLE

Našim cílem je zajistit větší bezpečnost vnějších dodávek energie pro Evropskou unii. Evropská unie importuje 53% své celkové spotřeby. Kromě existující potřeby konkurenceschopnosti, zvýšení energetické účinnosti, nižších nákladů a větší nezávislosti v evropských dodávkách energie, krize na Ukrajině zvýraznila nutnost snížit závislost na jediném dodavateli a zvýšit odolnost EU proti vnějšímu geopolitickému tlaku. V této souvislosti vítáme vytvoření Energetické unie jako prostředku pro dosažení větší energetické bezpečnosti, snížení cen za energie a zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství. To by mělo zahrnout vytvoření skutečně společné vnější energetické politiky pro zvýšení důvěryhodnosti, účinnosti a ucelenosti geopolitiky EU. Zároveň nám umožní mluvit s našimi partnery jedním hlasem a zajistí, aby vnější energetická politika EU šla v ruku v ruce s její společnou zahraniční a bezpečnostní politikou.

Z důvodu probíhajících významných změn na mezinárodních trzích s energií, jako je například rozvoj cen a průlomový rozvoj nové kapacity pro dodávky ropy a plynu na jedné straně a očekávaný prudký nárůst poptávky na globálním trhu - především ze strany zemí BRICS - na straně druhé, musí EU přesně stanovit globální energetickou strategii.

Vnější a vnitřní aspekty naší energetické bezpečnosti jsou úzce propojeny. Udržitelné využívání vlastních zdrojů je podstatné pro snížení naší závislosti na dovozu. V tomto ohledu bychom měli podporovat úplné prosazování existujících vnitřních právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií, včetně třetího energetického balíčku, abychom dosáhli snížení závislosti, zvýšení různorodosti energetických zdrojů, snížení cen energií pro společnosti a konečného spotřebitele za účelem transatlantické cenové konvergence a vytvořit dobře propojený a synchronizovaný společný trh bez energeticky izolovaných oblastí a současně respektovat svobodu členských států stanovit si skladbu zdrojů energie.

POŽADUJEME SJEDNODNECNÍ A SOLIDARITU VE VNĚJŠÍ ENERGETICKÉ POLITICE

• Základem Energetické unie by mělo být jednotné vystupování při jednáních se třetími zeměmi. Koordinace postojů a kolektivní nákup plynu by měly začínat na regionální úrovni, kde by některé členské státy mohly dobrovolně zavést společný vyjednávací mechanismus a vytvořit regionální uzly pro další rozšiřování infrastruktury pro dodávky plynu s cílem posílit náš kolektivní vyjednávací potenciál, což by mohlo vést k vybudování společné evropské vyjednávací pozici. Přezkum rozhodnutí mezivládních dohod je zásadně důležitý, aby bylo zajištěno, že Evropská komise bude zastávat důležitější úlohu v oblasti zabezpečování souladu mezivládních dohod s právními předpisy Unie, včetně jejích hodnocení mezivládních dohod ex-ante, její účasti v jednáních a vypracovaní standardních smluvních doložek týkajících se pravidel EU. Velké obchodní dohody mají dopad na energetickou bezpečnost EU. Komise by měla zastávat významnou úlohu při prověřování souladu těchto smluv s právními předpisy EU a jejich dopadu na energetickou bezpečnost před jejich uzavřením tím, že se účastní jednání o nich, bez ohledu na to, že má právo posuzovat jejich soulad s předpisy EU i po jejich vyjednání. Začlenění „doložky o energetické bezpečnosti“ do všech obchodních dohod s producentskými a tranzitními zeměmi by mělo být povinné, aby se předešlo politicky motivovaným narušením dodávek.
• Podporujeme vytvoření vzájemně prospěšného trhu s energií pro přijímající, tranzitní a producentské země v Evropě a jejich sousední země na základě acquis. Je tedy nezbytné, aby se v plné míře prosazovaly právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a existující acquis týkající se trhu s energií. Všechny společnosti ze třetích zemí účastnící se energetické produkce, přepravy, distribuce a skladování energie pro EU musí dodržovat všechny prvky příslušných právních předpisů EU.
• Věříme, že vzájemnou spoluprací v oblasti energie můžeme kladně přispět k prosazování a posílení demokracie, zásad právního státu a lidských práv v partnerských zemích. Jsme toho názoru, že by se lidská práva a energetická politika měly vzájemně posilovat.
• Vnější rozměr by měl být také brán v potaz při přezkumu právních předpisů v oblasti kontroly energie a klimatu, jako jsou předpisy týkající se obchodování s emisemi, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, a také při dalších možných revizích vnitřního trhu s energií, jelikož rozvoj obnovitelných zdrojů energie v EU a naše partnerské země rovněž přispívají k řešení naší závislosti na dovozu energie.
• Zásada solidarity mezi členskými státy by měla být zastřešující zásadou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie, což by se mělo také týkat členů Energetického společenství (Energy Community). Vyzýváme k rychlému přezkumu a posílení nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, s cílem zvýšit možnosti pro společné kroky i v případě pohotovosti a ohrožení energetické bezpečnosti. To by mělo vést ke stanovení konkrétních plánů pohotovosti, při čemž je třeba zohlednit dostupné skladové kapacity.
• Požadujeme větší institucionální propojenost a synergii. Podporujeme především lepší integraci priorit vnější energetické a bezpečnostní politiky prováděné místopředsedkyní Komise / vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Vyzýváme k zajištění lepší koordinace mezi vysokou představitelkou a příslušnými komisaři v zájmu zlepšení soudržnosti vnější politiky EU v oblasti energetické bezpečnosti. Toto vyžaduje vytvoření silnějšího seskupení pod vedením vysoké představitelky, která bude pověřena odpovědností za tuto záležitost.

POTŘEBUJEME SKUTEČNOU DIVERZIFIKACI TRAS A DODÁVEK

• Jsme přesvědčeni, že je naléhavé prostřednictvím nových spolehlivých partnerů zvýšit diverzifikaci zdrojů energie, dodavatelů a tras. Bezpečné a spolehlivé zdroje dodávek jsou potřebné pro dosažení dobře integrovaného a propojeného trhu s energií. Opravdová liberalizace vnitřního trhu EU je přímo spojena s diverzifikací zdrojů dodávek.
• Musí být posíleno propojení se sousedními zeměmi. V této souvislosti je nutné přezkoumat projekty plynovodů v našem sousedství. Požadujeme intenzivnější podporu Evropské komise při provádění projektů společného zájmu. Potenciál evropského fondu pro strategické investice (EFSI) by měl být přezkoumán, včetně takových strategických projektů, které čerpají prostředky ze stávajících finančních nástrojů (Nástroj pro propojení Evropy a evropské strukturální a investiční fondy). Podporujeme odstoupení od projektu South Stream a jsme proti jeho obnovení pod názvem ''Turkish-Stream'', protože by jen posílil existující závislosti a je v rozporu s diverzifikací dodávek energií. Naopak vyjadřujeme podporu jižnímu koridoru plynovodu spojujícímu jižní Kavkaz, Střední východ, Středomoří a země střední Asie s EU, včetně Turecka jako tranzitní země. Transkaspický plynovod je strategicky důležitý pro dodávky energie EU a EU musí znovu získat důvěru ve spolehlivé energetické partnerství se zeměmi střední Asie. Podporujeme potencionální energetické partnerství s Íránem, pokud bude jednání o jaderné otázce úspěšně uzavřeno.
• S ohledem na evropsko-středomořské energetické partnerství, bychom měli posílit rozvoj plynu, elektřiny a vrtných plošin, včetně využití potenciálu solární energie a dát přednost především severojižním propojením se zeměmi severní Afriky. Také zdůrazňujeme význam partnerství východního Středomoří (Kypr, Řecko a Izrael) a jeho plynový potenciál, který může být využit k posílení energetické bezpečnosti v jihovýchodní Evropě.
• Rovněž podporujeme úzkou spolupráci s energetickými partnery v severní Evropě, a zároveň rozvoj silných regionálních sítí v Baltském regionu a propojením energetických soustav v Baltsko-jaderském regionu.
• Jsme toho názoru, že dohoda Nord Stream 2 není v souladu se strategií EU v oblasti diverzifikace zdrojů dodávek a tranzitních cest pro importovanou energii, ani se strategií energetické bezpečnosti a zahraničními, bezpečnostními a politickými cíli Východního partnerství, což vede k prohlubování závislosti EU na ruských dodávkách plynu. Žádáme tedy Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby byla důkladně zhodnocena slučitelnost projektu Nord Stream 2 s právem EU a bylo zajištěno plné dodržení právních předpisů EU.
• Nová strategická energetická partnerství s Norskem a Tureckem mohou významně posílit energetickou diverzifikaci v EU. Měla by být zajištěna soudržnost mezi energetickou politikou Turecka a prioritami EU v oblasti diverzifikace. Měli bychom se zaměřit na transanatolský a transjadranský plynovod, což je správná cesta k dosažení opravdové diverzifikace. Podporujeme úplné přistoupení Turecka k Energetickému společenství. Vyzýváme tureckou vládu, aby neprodleně podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), kterou již podepsala a ratifikovala EU a jejích 28 členských států. Turecko by mělo rovněž respektovat svrchovaná práva všech členských států, včetně práv týkajících se průzkumu a využívání přírodních zdrojů, které jsou v souladu s acquis EU a mezinárodními právními předpisy.
• Podporujeme vymezení strategických projektů v oblasti energetické infrastruktury, které vedou ke skutečné diverzifikaci jak s našimi sousedními zeměmi, tak se členy Energetického společenství. To zahrnuje rozvoj a modernizaci obousměrných propojovacích vedení, jejich větší dostupnost, odstranění energetických ostrovů, technologii zpětného toku, skladovací kapacity a terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v rámci EU. Vyzýváme Komisi, aby neprodleně navrhla strategii pro LNG, která je nezbytná pro diverzifikaci zásob plynu.
• Vytvoření Energetické unie závisí na co největším posílení kapacity propojovacích vedení i na budování moderní energetické infrastruktury a obnově stávajících sítí. Aby byla zajištěna interoperabilita, musí Evropská strategie energetické bezpečnosti zahrnovat koordinační mechanismy, včetně inteligentního přenosu a distribuce. Potřebujeme propojení plynových sítí koordinované s propojením sítí elektrických přesahující rámec nařízení o zaručení bezpečnosti dodávek plynu.

PODPORUJEME POSÍLENÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A DIPLOMACIE V OBLASTI ENERGETIKY

• Silná strategie spolupráce s USA v oblasti energetiky a zvýšení spolupráce v rámci Rady pro energetiku EU-USA jsou v současném geopolitickém kontextu nezbytné k posílení partnerství v oblasti bezpečnosti, politiky a hospodářství mezi EU a USA. Vyzýváme k otevření trhů s energií v rámci jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) s cílem zrušit zákaz USA týkající se vývozu energie, který vedl ke snížení cen energie, a to tím, že bude vytvořen transatlantický trh s energií, což by zlepšilo naši vyjednávací pozici na globálním trhu.
• Podporujeme rozvíjení diplomacie EU v oblasti energetiky v partnerských zemích a v rámci mezinárodních fór mimo jiné s cílem prosazovat více transparentnosti na globálním trhu s plynem, předcházet selháním trhu a zvýšit energetickou bezpečnost všech. Rozvoj skutečného globálního trhu s plynem musí být zabezpečen v rámci pravidel Světové obchodní organizace (WTO), která by předcházela narušování mechanismů hospodářské soutěže. Vítáme a podporujeme skutečnost, že Komise využívá pravidla v oblasti politiky hospodářské soutěže i v případě energetických podniků mimo EU.
• Požadujeme větší synergie mezi energetickou bezpečností a diplomacií v oblasti klimatických změn, především prostřednictvím vyjednávání v rámci COP 21 v Paříži, za účelem zajištění sdílení celkových nákladů na snižování CO2, což přispěje k hlavnímu cíli energetické bezpečnosti EU a rovněž ke konkurenceschopnosti hospodářství EU.
• Podporujeme celoevropský rozměr Energetické unie za předpokladu, že se smluvní strany Energetické společenství zavážou k uplatňování acquis EU v oblasti energetiky, především k zaopatření na vnitřním trhu s energií. Podporujeme další zlepšení fungování Energetického společenství a posílení jeho institucí. Podporujeme obnovení memoranda o porozumění s Ukrajinou o strategickém partnerství v oblasti energetiky v tomto roce. Rovněž bychom měli usilovat o zvýšení účinnosti energie a udržitelnosti v tranzitních zemích prostřednictvím společných projektů v oblasti infrastruktury zaměřených na snížení ztrát v oblasti dopravy. V dlouhodobé perspektivě je cílem začlenit (potenciální) kandidátské a sousední země – zejména země západního Balkánu, které nejsou členy EU – do Energetické unie. Zdůrazňujeme význam evropsko-středomořského energetického partnerství a zastáváme názor, že by energetická bezpečnost měla být součástí probíhajícího přezkumu evropské politiky sousedství.