Stanovisko Poslaneckého Klubu ELS k právům dítěte

I. Úvod

„(...) Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte (...).“

Článek 3 Smlouvy o Evropské unii

Práva dětí jsou lidskými právy, tedy právy, která musí EU a země EU respektovat, chránit a dodržovat. Od podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte (dále jen „úmluva“) v New Yorku v roce 1989 uplynulo již více než 30 let. Úmluva vstoupila v platnost v roce 1990. Ačkoli Úmluvu o právech dítěte ratifikovalo 194 států, včetně všech členských států Evropské unie, mnohé ambice zůstávající nenaplněny. Souhlasíme se zásadou, kterou výše uvedená úmluva výslovně stanoví, totiž že v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.

Práva dětí jsou v mnoha částech světa, včetně členských států EU, nadále porušována nebo přehlížena. Děti se stávají oběťmi násilí, zneužívání, chudoby a sociálního vyloučení. Děti stále čelí diskriminaci na základě náboženského vyznání, zdravotního postižení, pohlaví, sexuální orientace, etnické příslušnosti, přeshraniční rozluky nebo právního a sociálního postavení. Poslanecký klub ELS je hrdý na to, že je zastáncem a ochráncem práv dětí, a proto neustále usiluje o zlepšení ochrany a účasti dětí. Na základě společného návrhu usnesení z roku 2014 v návaznosti na naši iniciativu požádal Evropský parlament Evropskou komisi, aby předložila strategii v oblasti práv dítěte, včetně konkrétního akčního plánu. Tento okamžik konečně nastal.

Budoucí strategie EU pro práva dítěte zajistí rámec pro činnost EU zaměřenou na lepší prosazování a ochranu práv dětí. Její součástí bude soubor opatření, která bude muset EU provést a která se mimo jiné zaměří na: práva nejzranitelnějších dětí, práva dětí v digitálním věku, předcházení násilí a boj proti němu a prosazování soudnictví vstřícného k dětem. Strategie bude též obsahovat doporučení týkající se činnosti dalších orgánů a zemí EU a zúčastněných stran. Vítáme tuto budoucí strategii EU pro práva dítěte, avšak zdůrazňuje význam dále uvedených politických oblastí a potřebu inovativních nástrojů, které budou chránit děti a jejich práva tím, že budou jednat jejich jménem a ve spolupráci s nimi. Dále vyzýváme všechny členské státy, aby pověřily konkrétní veřejné orgány posuzováním dopadů vnitrostátních a regionálních právních předpisů na děti, jakož i obecně prosazováním práv dětí ve veřejné politice.

II. Ochrana práv dětí prostřednictvím právních předpisů EU – ochrana nejlepšího zájmu dítěte

1. Právní předpisy EU vstřícné k dětem

Dříve než Evropská komise navrhne novou iniciativu nebo přezkum stávajících iniciativ, posoudí za pomoci nástrojů pro posuzování dopadů, zda je opatření EU zapotřebí a jaké by byly možné dopady alternativních politických řešení na hospodářství, sociální oblast a životní prostředí.

Domníváme se, že „test dopadů na práva dětí“ by stejně jako tzv. test dopadů na malé a střední podniky byl velmi přínosný pro právní předpisy EU. Tento test by mohl být nástrojem používaným v rámci posuzování dopadů, jehož cílem je zefektivnit a posílit opatření na podporu práv dětí. Stejně jako test dopadů na malé a střední podniky, který byl vypracován s cílem „přísně posuzovat dopad nadcházejících legislativních a správních iniciativ na malé a střední podniky a k příslušným výsledkům [...] přihlížet při přípravě návrhů“, by test dopadů na práva dětí mohl zahrnovat několik kroků:

• konzultace se zúčastněnými stranami, včetně mechanismu účasti dětí;
• určení dotčených oblastí;
• stanovení dopadu na děti;
• posouzení alternativních mechanismů.

Vzhledem k tomu, že všechny právní předpisy EU mohou přímo i nepřímo ovlivňovat životy a dobré životní podmínky našich nejmladších občanů, takový test prováděný v rámci posouzení dopadů by poskytl příležitost určit a přijmout opatření, která pomohou prosazovat a chránit práva dítěte. Pomocí nejnovějších, srovnatelných a kvalitních údajů rozčleněných podle pohlaví a věku by bylo možné zajistit, aby budoucí právní předpisy EU byly v souladu se závazky vyplývajícími z úmluvy OSN. Revize a aktualizace rámce ukazatelů EU by navíc mohly přispět k zahrnutí ukazatelů zaměřených na děti.

2. Na cestě k soudnímu systému vstřícnému k dětem

Nejlepší zájem dítěte by měl být vždy na prvním místě v případech týkajících se dobrých životních podmínek a blaha dítěte, ať už jde o případ svěření do péče, rozpad rodiny, spory o místo pobytu (včetně sporů týkajících se dětí, které jsou státními příslušníky třetích zemí), děti narozené v rodinách LGBTI+, nebo jiné otázky související s dobrými životními podmínkami dětí. Ačkoli rodinné právo zůstává v kompetenci zemí EU, může EU přijímat právní předpisy, pokud má situace přeshraniční důsledky, a to zvláštním legislativním postupem. To platí především pro období po brexitu a pro zajištění kontinuity nejlepšího zájmu dítěte v souvislosti s otázkou svěření dítěte do péče a výživného, zejména pokud jeden z rodičů žije v EU a druhý rodič ve třetí zemi.

Každý rodinný spor je stresující a plný emocí, ale přeshraniční případy jsou navíc citlivější a z právního hlediska náročnější. Proto je zapotřebí, aby veřejnost byla o těchto složitých otázkách lépe informována, mj. o přeshraničních sporech o svěření dítěte do péče, přeshraničním vymáhání práv na styk s dítětem a vyživovací povinnosti nebo o postupech týkajících se únosu dítěte rodičem do zahraničí, přičemž by měla být vyjasněna rodičovská práva a povinnosti a práva dětí v každé jednotlivé zemi. Kvalitnější služby v jednotlivých zemích by v úzké spolupráci s EU mohly lépe chránit nejlepší zájem dítěte.

Mediace by v takových případech mohla pomoci zabránit nepřátelskému napětí ve vleklých soudních případech. Rychlejšímu vyřizování takových nadnárodních přeshraničních rodinných sporů by mohly napomoci specializované soudní komory v rámci vnitrostátních systémů soudů pro rodinné záležitosti za pomoci mediačních orgánů.

Přeshraniční případy jsou problematické z právního hlediska také vzhledem k různým požadavkům na minimální věk v jednotlivých členských státech, což může vést k tomu, že s dítětem bude zacházeno odlišně v závislosti na rozdílných věkových kritériích. Vzhledem k odlišné národní terminologii je často velmi obtížné klasifikovat přeshraniční trestné činy. Vyzýváme proto Evropskou komisi, aby identifikovala problémy související s odlišnou terminologií.

Právo dítěte být vyslyšeno (kterým dítě uplatní své právo na účast) je základním právem definovaným v úmluvě. Podle článku 12 úmluvy mají děti právo vyjádřit svůj názor ve všech záležitostech, které se jich dotýkají, a jejich názory musí být náležitě zohledněny v závislosti na věku a vyspělosti dítěte. Toto právo se vztahuje stejně na účast dětí na sociálních a politických záležitostech, jakož i na soudních a správních řízeních. Obecně platí, že právo dítěte být vyslyšeno odráží koncepci dítěte jako „aktivní síly“. To znamená, že děti nejsou považovány pouze za zranitelné osoby, které potřebují zvláštní ochranu, ale i za informované subjekty přijímající rozhodnutí, držitele práv a aktivní členy společnosti. Hlas dítěte by proto měl být pokud možno vyslyšen ve všech situacích. Měli bychom hovořit jménem dětí, o dětech a s dětmi.

Vypuknutí pandemie COVID-19 ztížilo přístup jednotlivých stran ke spravedlnosti, a proto je třeba, aby příslušné orgány reagovaly aktivně. Mají-li být splněny předepsané požadavky, je nutné odstranit překážky bránící řádnému procesu a přístupu ke spravedlnosti.

V roce 2016 připomněl Evropský parlament ve svém usnesení o ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte v celé EU, že značný počet petic obdržených v souvislosti s případy týkajícími se dětí ukazuje na problém s prováděním nařízení Brusel IIa. Evropský parlament rovněž vyjádřil názor, že všechny systémy ochrany dětí by měly mít zavedeny nadnárodní a přeshraniční mechanismy, které zohledňují specifika přeshraničních sporů. Evropský parlamentu musí zajistit, aby cílem jeho legislativní i nelegislativní činnosti bylo dodržování, prosazování a ochrana práv dítěte a zlepšení životních podmínek dětí v EU i v rámci jejích vztahů s okolním světem.

Poslanecký klub ELS vyzývá členské státy, aby se zavázaly k vytvoření soudního systému vstřícného vůči dětem, který by v průběhu soudního řízení co nejlépe zohledňoval konkrétní situaci a potřeby dítěte (jako oběti, svědka či pachatele). Pro děti, které se staly oběťmi trestného činu, jsou obzvláště důležitá slyšení přizpůsobená jejich věku a vedená odbornými pracovníky, na kterých se dětem dostane účinné a snadno dostupné psychologické pomoci, aby se dokázaly vypořádat s případným stresem a traumaty. Každé rozhodnutí o situaci dítěte musí být jasně vysvětleno, včetně toho, co znamená přímo pro dítě. Vyzýváme členské státy, aby stanovily praktické pokyny, vhodnou odbornou přípravu pro všechny odborníky, kteří jsou v kontaktu s dětmi, např. učitele, pedagogy v mateřských školách a osoby vykonávající právnické a zdravotnické profese, a povinnou odbornou přípravu pro státní zástupce specializované na případy mladistvých a soudce soudů pro rodinné záležitosti. Vyzýváme rovněž Komisi, aby i nadále podporovala odbornou přípravu právníků v oblasti přeshraničního rodinného práva EU, zejména s ohledem na nová pravidla upravující problematiku přeshraničních sporů o svěření dítěte do péče a únosů dětí rodiči do zahraničí podle nařízení Brusel IIa, která vstoupí v platnost v polovině roku 2022. Rovněž pobízíme k zajištění větší dostupnosti překladatelských služeb, aby se všechny děti mohly vyjadřovat pohodlnějším způsobem. Je velmi důležité aktivně mladým lidem zprostředkovávat obrázek soudnictví vstřícného k dětem. Všechny členské státy vyzýváme k zajištění toho, aby jejich mladí občané měli k těmto informacím přístup, který bude odpovídat jejich věku a zohledňovat zdravotní postižení, které by případně přístup k informacím mohlo ztěžovat.

3. Boj proti násilí – tělesná integrita a právo vyrůstat ve zdravém prostředí

V zájmu posílení ochrany práv dětí a jejich dobrých životních podmínek musíme při přípravě a přijímání nové strategie pro práva dítěte zohlednit otázku práva dětí na tělesnou integritu. Součástí toho musí být zejména boj proti všem formám násilí páchaného na dětech, včetně fyzického, sexuálního, ekonomického a psychického násilí, přičemž je třeba věnovat patřičnou pozornost genderovému hledisku. Děti jsou přímo či nepřímo zasaženy domácím násilím, které se během pandemie COVID-19 zhoršilo. V souvislosti s domácí izolací, prací z domova, zavřením škol a finanční nejistotou bylo pozorováno, že rodinné vztahy jsou stále napjatější, což zvyšuje zranitelnost dětí a žen. Poslanecký klub ELS se zasazuje o to, aby byla v případě potřeby využívána kvalitní kontaktní centra, například v situacích domácího násilí, kde by se rodiny mohly setkávat v kontrolovaném prostředí za přítomnosti sociálního pracovníka.

Děti trpí i nadále špatným zacházením a zanedbáváním a zažívají šikanu, včetně kybernetické šikany. Pohlavní zneužívání dětí, včetně distribuce dětské pornografie a materiálů o dětské prostituci, vede k další viktimizaci, zejména dívek a mladých žen. Je třeba, aby dospívající lidé znali svá práva v této oblasti, zejména pokud jde o souhlas. Vítáme sdělení Komise o strategii EU pro účinnější boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, avšak jsme přesvědčeni, že nová strategie musí podrobně prozkoumat všechny formy násilí páchaného na dětech a zajistit zohlednění otázky dětských práv ve stávajících i budoucích legislativních i nelegislativních opatřeních. Musí rovněž umožnit úzkou spolupráci mezi členskými státy EU a třetími zeměmi a koordinovanou reakci v oblasti policejní a justiční spolupráce prostřednictvím Europolu a Eurojustu. K odstranění překážek, pokud jde o obchodování s dětmi, je zapotřebí více údajů. Vyzýváme proto k užší spolupráci státních orgánů s občanskou společností, místními orgány, církevními subjekty a dalšími podobnými subjekty. Kromě toho je nezbytná koordinovaná a nadnárodní reakce v oblasti policejní a justiční spolupráce. Díky lepším znalostem a koordinované reakci je možné oběti identifikovat již v rané fázi, a může jim tak být poskytnuta právní pomoc zabezpečující jejich zákonná práva. Včasná identifikace je nezbytně nutná pro ukončení závislosti mezi predátorem a obětí. Poslanecký klub ELS uplatňuje nulovou toleranci vůči všem formám násilí páchaného na dětech a podporuje účast dětí na rozhodnutích, která se jich týkají. Jsme odhodláni jednat nejen jménem dětí, ale také zohlednit jejich příspěvek a perspektivu, abychom zajistili jejich plnou ochranu.

4. Děti v on-line prostředí

V květnu 2012 představila Evropská komise Evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem, která má dětem poskytnout digitální dovednosti a nástroje, jež potřebují pro plné využívání přístupu on-line, a zároveň zajistit jejich bezpečnost. Jejím cílem je rovněž uvolnit potenciál trhu s interaktivním, tvůrčím a vzdělávacím on-line obsahem. V rychle se rozvíjejícím on-line prostředí však představuje osm let celý život a je nejvyšší čas na novou strategii, která zohlední nejnovější technologický vývoj. Nová strategie EU o právech dítěte by proto měla navrhnout řadu opatření a zohlednit poznatky získané v důsledku nárůstu vzdělávání on-line během pandemie COVID-19. V uplynulých měsících se zrychlil již existující trend, jímž je přesouvání činností našich dětí do on-line reality. Digitální gramotnost všech dětí je klíčem k tomu, aby se co nejbezpečnějším způsobem mohly pohybovat na internetu.

Z klíčových zjištění zprávy UNICEF z roku 2017 o dětech v digitálním světě vyplývá, že stále více důkazů naznačuje, že děti mají přístup k internetu v čím dál mladším věku. V některých zemích používají internet děti mladší 15 let pravděpodobně stejným způsobem jako dospělí nad 25 let. Ačkoli možnost připojení může pro některé z nejvíce marginalizovaných dětí na světě znamenat změnu, pomoci jim naplnit jejich potenciál a prolomit mezigenerační cykly chudoby, mohou digitální technologie také zvýšit možnost poškození dětí on-line i mimo internet. Zranitelné děti mohou být již nyní vystaveny většímu riziku újmy způsobené určitými problémy v oblasti internetu, včetně ztráty soukromí. Vyzýváme proto Komisi, aby navrhla důraznější záruky s cílem zasáhnout proti zneužívání sociálních médií, zejména v případě dětí, které mají přístup k platformám bez dohledu. Komise by měla navrhnout pevnější rámec ochrany dětí jako spotřebitelů, zejména pokud jde o mikro nákupy, nákupy v rámci her a související reklamu, a to především v souvislosti s probíhající pandemií a delší dobou strávenou on-line.

Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí je pro nás prioritou. Evropský parlament i Rada vyzvaly k dalším konkrétním opatřením vypracovaným ve spolupráci s technologickými platformami a odvětvím IKT. Vyzýváme dále technologické společnosti, aby zajistily kulturu ochrany svých koncových uživatelů. Strategie EU pro účinnější boj proti sexuálnímu zneužívání dětí stanoví komplexní reakci na rostoucí hrozbu pohlavního zneužívání dětí offline i online zlepšením prevence, vyšetřování, podávání zpráv a pomoci obětem, a to způsobem přizpůsobeným věku obětí. Členské státy, které tak dosud neučinily, by měly kriminalizovat on-line grooming, kyberstalking, lákání dětí na internetu a sdílení intimních a explicitních snímků bez souhlasu.

Jsme přesvědčeni, že strategie je pouze začátkem a že k účinnému boji proti pohlavnímu zneužívání dětí jsou nezbytné konkrétní návrhy právních předpisů, jako je například požadavek na poskytovatele on-line služeb, aby odhalovali známý materiál zobrazující pohlavní zneužívání dětí a  aby tento materiál oznamovali orgánům veřejné moci. Je třeba identifikovat a odstranit mezery v právních předpisech, aby se ochrana údajů nestala ochranou pachatelů.

Vítáme závazek Komise zajistit úplné provedení směrnice o pohlavním zneužívání dětí (2011/93/EU) v celé EU a její plné dodržování.

Aby bylo zajištěno účinné vyšetřování a stíhání pohlavního zneužívání dětí na internetu, považujeme za důležité, aby donucovací orgány měly zákonný přístup k zašifrovanému materiálu zobrazujícímu pohlavní zneužívání dětí. Podporujeme možné vytvoření evropského střediska pro předcházení pohlavního zneužívání dětí a boj proti němu, které by poskytovalo členským státům komplexní pomoc. Pandemie COVID-19 vedla k tomu, že většina vzdělávání a socializace probíhá on-line. Zvýšené využívání internetu, a zejména platforem sociálních médií, zvýšilo riziko kybernetické šikany. Musíme zajistit, aby děti mohly plně využívat možností, které nabízí on-line prostředí, aniž by byly ohrožovány obtěžováním. Strategie se musí zaměřit na hlavní příčinu on-line šikany a vybavení mladých lidí znalostmi a nástroji pro účinnou reakci na kybernetickou šikanu.

Stávající nedostatky a nedostatečná transformace digitálního vzdělávání se plně ukázaly během omezení volného pohybu osob z důvodu koronaviru, které donutilo miliony dětí, žáků a studentů zůstat doma. Pandemie onemocnění COVID-19 dále zdůraznila nerovnosti, které existují v celé Evropě. Zranitelné skupiny dětí, včetně dětí se zdravotním postižením, z etnických a menšinových skupin ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, jako jsou děti ve venkovských a obtížně přístupných oblastech, mají omezený nebo žádný přístup k distančnímu nebo on-line vzdělávání. Podle článku 29 úmluvy je vzdělávání dítěte zaměřeno na co největší rozvoj osobnosti, nadání a duševních a tělesných schopností dítěte. V důsledku digitální chudoby je pro mnoho dětí v celé EU téměř nemožné, aby se zapojovaly do vzdělávání a uplatňovaly stejné právo na vzdělání jako ostatní. Nelze dovolit, aby tento stav přetrvával ani, aby se v období po pandemii COVID-19 stal „normálem“.

Naším cílem je zajistit poskytování vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání pro všechny děti v Evropě. Digitální gramotnost se stala zásadním faktorem, zejména během pandemie onemocnění COVID-19. To zahrnuje zajištění rovného přístupu k digitálním nástrojům dálkového vzdělávání. Žádné dítě by nemělo být opomenuto.

Děti prospívají, když se daří i jejich rodičům, kteří jim poskytují péči a vzdělávání v rámci rodiny. Ústředním prvkem naší práce v oblasti práv dětí musí proto být moderní politiky zaměřené na zabezpečení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem s pružným uspořádáním pracovní doby a poskytováním služeb péče o děti, včetně vysoce kvalitního předškolního vzdělávání. Počáteční investice mají zásadní význam pro tvorbu lidského kapitálu. Nejúčinnější politické iniciativy jsou téměř vždy zaměřeny na předškolní a školní docházku. Vzdělávání je proto ústředním prvkem ambiciózní a účinné sociální strategie pro děti. Upozorňuje rovněž na to, že je důležité věnovat 10 % prostředků z Fondu na podporu oživení na vzdělávání, jak odhlasoval Evropský parlament v říjnu 2020.

5. Jak umožnit úspěch všech dětí – ochrana zranitelných dětí

Děti jsou naší budoucností, a proto je v zájmu EU, aby všechny děti mohly uspět. Klíčem k blahobytu, rozvoji a úspěchů dětí je zajistit, aby měly pocit, že někam patří a že jsou členy svých komunit. Nová strategie EU o právech dítěte by proto měla zohlednit holistický pohled na potřeby dětí začleněný do stávajících a budoucích legislativních a nelegislativních opatření a věnovat zvláštní pozornost specifickým potřebám zranitelných dětí, včetně dětí se zdravotním postižením, dětí migrantů a dětí vystavených chudobě, například romských dětí. Největší zátěž chudoby totiž obvykle nesou romské děti, které jsou nejzranitelnějšími členy komunity. Podle nedávného průzkumu, který v jedenácti členských státech EU provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), se romské děti žijící v extrémní chudobě často dostávají do cyklu mezigenerační chudoby.

Navzdory nedávnému pozitivnímu vývoji patří chudoba dětí a začarovaný kruh mezigenerační chudoby a znevýhodnění neustále mezi problémy EU, přičemž pandemie COVID-19 situaci ještě více zhoršuje. Evropská unie je považována za lídra v boji proti dětské chudobě. Milníkem bylo doporučení Rady o investicích do dětí přijaté v roce 2013. Na podnět Evropského parlamentu hodlá Komise jít dále: návrh doporučení Rady o záruce pro děti je plánován na rok 2021. Tato záruka zajistí přístup ke kvalitní a bezplatné péči a vzdělávání v raném dětství, k odpovídající výživě, ke zdravotnickým službám a k bydlení. To předpokládá koordinovaný přístup na evropské, vnitrostátní, regionální a/nebo místní úrovni.

Jsme odhodláni dále jednat a pracovat na nástroji záruky pro děti, zaujmout pragmatický přístup s cílem dosáhnout účinného provádění v členských státech a navázat přitom na zkušenosti získané ze záruky pro mladé lidi. Existují významné důkazy o tom, že počáteční podpora pro mladé lidi ze znevýhodněného socioekonomického prostředí během přechodu ze školy do zaměstnání je poskytována příliš pozdě. Je naprosto nezbytné je v ranější fázi vybavit sociálními a kognitivními dovednostmi, které jsou potřebné pro dlouhodobý rozvoj a úspěšný profesní život. Vyčlenění 5 % z programu ESF+ na zvláště znevýhodněné děti by mohlo být doplněním doporučení Rady o záruce pro děti.

Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly být reformovány tak, aby zranitelné děti mohly mít prospěch ze stejných vzdělávacích příležitostí jako jejich vrstevníci. Je nanejvýš důležité uznat právo dítěte na odpočinek a volný čas, účastnit se her a rekreačních aktivit přiměřených věku dítěte a účastnit se svobodně a rovnocenně, jako jejich vrstevníci, kulturního a uměleckého života.  Klíčem k tomu, aby mohlo dítě růst a být v životě úspěšné je od nejranějšího věku pocit sounáležitosti a právní jistota. Dítě bez státní příslušnosti bude mít potíže s přístupem ke svým právům a státním službám a bude zranitelnější vůči vykořisťování, čímž bude mít měnší šanci uspět. Naléhavě proto vyzýváme Evropskou komisi a členské státy, aby spolupracovaly na zajištění rodného listu, státní příslušnost a přístupu k dokladům totožnosti pro každé dítě.

Aby bylo každé dítě schopno růst a rozvinout svůj plný potenciál, musíme mu zaručit přístup k čistému životnímu prostředí a zdravotní péči. Zavazujeme se bojovat za zdravější a čistší přírodní prostředí pro nejmladší Evropany. Jsme proto odhodláni zabývat se otázkou znečištění ovzduší a ochrany přirozeného životního prostředí s cílem urychleně zastavit stav nouze v souvislosti se změnou klimatu. Jedná se o nejdůležitější investici, k níž se můžeme v zájmu našich dětí zavázat.

Pandemie COVID-19 zasáhla systémy zdravotní péče v celé EU a vystavila je bezprecedentnímu tlaku. Práva každého dítěte na plný přístup ke zdravotnickým službám, které zohledňují potřeby dětí, včetně péče na vysoké úrovni v oblasti duševní a psychologické podpory, musí být dodržováno. To je zásadní i vzhledem k tomu, že po současné pandemii bude EU čelit krizi duševního zdraví, která bude mít mimořádně nepříznivý dopad na naše děti. Nedostatek opatření a investic do zařízení a podpory v oblasti duševního zdraví bude mít v nadcházejících letech na děti a dospívající dlouhodobé zničující následky. Žádné dítě by nemělo být opomíjeno a zanedbáváno v okamžiku, kdy se potýká s jakoukoli formou tělesného nebo duševního onemocnění. Podporujeme vytvoření jednotného a soudržného evropského harmonogramu očkování dětí a rovného přístupu k nejnovějším terapiím a léčivým přípravkům v oblasti pediatrické léčby, zejména v případě vzácných onemocnění a rakoviny u dětí.

Přiměřené investice v dětství a do dětí mohou přispět k dlouhodobým přínosům pro jednotlivce, společnosti a hospodářství, jelikož hospodářské a sociální přínosy těchto investic výrazně převažují nad finančními náklady.

III. Budoucí strategie EU pro práva dítěte

Způsob, jakým dospělí a společnost přistupují k dětem a jak nahlížejí na jejich úlohu, se již dávno změnil. Navzdory značnému pokroku přetrvávají v Evropě základní problémy, jako je násilí páchané na dětech, chudoba dětí, šikana a nedostatečný přístup k soudnímu systému, který zohledňuje potřeby dětí. Aby EU neznásobovala a nezdvojovala úsilí a financování, budoucí strategie by měla být komplexní a zahrnující všechny příslušné stávající strategie, které by měly být soudržné. Děti představují budoucnost Evropy. Proto se musíme zabývat jejich právy a potřebami. Není možné diskutovat o budoucnosti Evropy, pokud nezohledníme názory a potřeby jejích mladých občanů. Naší povinností je umožnit všem dětem uspět, aby byly připraveny postavit se budoucím výzvám beze strachu a měly naplněný život.