Zvolit zemi
Zvolte vaši zemi a sledujte zprávy od vašich místních europoslanců:
Níže uvedené země nepublikují obsah ve vašem jazyce.
Zvolený jazyk: Čeština
Co hledáte?
19.05.2021
Stanovisko skupiny EPP TRAN ke způsobům dopravy
1. Automobilový průmysl
S přechodem na digitální mobilitu a mobilitu šetrnou ke klimatu čelí automobilový průmysl jedné z největších změn ve své historii. Skupina EPP se domnívá, že úkolem evropských zákonodárců je pomoci tomuto odvětví dosáhnout klimatické neutrality realistickým, technologicky neutrálním a sociálně odpovědným způsobem. Jsme přesvědčeni, že je zapotřebí holistický a vědecky podložený přístup. Všechna budoucí opatření by měla vycházet z výsledků komplexního posouzení dopadů, které zohlední ekonomické, environmentální a sociální důsledky, jakož i rozmanité potřeby uživatelů v oblasti mobility. Výkonnost v oblasti životního prostředí by měla být stanovena na základě měření emisí během životního cyklu. Technologická neutralita, povědomí o dopadech a předvídatelnost legislativy musí být vůdčími zásadami pro všechny legislativní práce, které teprve přijdou. Skupina EPP je přesvědčena, že mobilita je právem všech občanů EU. Potřebujeme jasný, upřímný a realistický závazek k budoucnosti individuální mobility a musíme zajistit, aby se nestala luxusem pro několik málo osob. Neexistuje žádné univerzální řešení. Plošné zákazy spalovacích motorů (ICE) nejsou v nejlepším zájmu evropských občanů ani našich zaměstnavatelů. Uživatelé by se měli rozhodnout, kterou technologii považují za nejlepší pro své potřeby. Věříme v inovační schopnosti a potenciál automobilového průmyslu. Tuto inovační sílu je třeba podpořit a stimulovat dostatečnými finančními kapacitami pro výzkum a vývoj prostřednictvím fondů EU. NextGenerationEU je pro Evropu šancí poskytnout finanční prostředky na vývoj ještě účinnějších vozidel s vnitřním spalovacím motorem, cenově dostupnějších vozidel s nízkými a nulovými emisemi a na zavádění alternativních paliv. Zdůrazňujeme nutnost recyklovatelnosti a vyzýváme k vytvoření specializovaného evropského programu pro recyklaci vozidel. Ten by mohl být realizován prostřednictvím právních předpisů EU o oběhovém hospodářství. Nezbytný je ambiciózní přístup k infrastruktuře. Prioritou evropských zákonodárců by v příštích letech mělo být umožnění zavedení odpovídající digitální síťové infrastruktury, účinné a husté sítě dobíjecích míst a čerpacích stanic pro osobní a užitková vozidla, a to i v ostrovních a nejvzdálenějších regionech a venkovských oblastech, zabezpečených parkovišť pro nákladní vozidla a dostatku sanitárních jednotek. Očekáváme ambiciózní revizi TEN-T, která se zaměří na dokončení hlavní sítě a odstranění přeshraničních úzkých míst do roku 2030. Revize směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva poskytuje příležitost stanovit ambiciózní povinné cíle pro využívání alternativních paliv. Spolu s požadavky na interoperabilitu, společné normy a jednotný platební systém lze vytvořit skutečně společný prostor pro nabíjení. Alternativní paliva, jako je vodík, jsou dostupným nástrojem ke snížení emisí stávajícího vozového parku, zejména u těžkých nákladních vozidel. Revize směrnice o energetické náročnosti budov by měla podpořit zavádění infrastruktury pro nabíjení a doplňování paliva v soukromých i veřejných, stávajících i nových budovách. Rozsáhlá elektrifikace vozidel bude možná pouze s přístupem k účinným, cenově přijatelným a ke klimatu šetrným bateriovým technologiím. V současné době se převážná většina baterií pro vozidla vyrábí mimo Evropu a zvýšení vývojové a výrobní kapacity baterií v EU bude mít zásadní význam pro krátkodobé přežití a dlouhodobou prosperitu evropských výrobců automobilů. EU proto musí podporovat výzkum a vývoj v této oblasti v úzké spolupráci mezi průmyslem a akademickou obcí, zvýšit financování tohoto vývoje a usnadnit výrobu baterií pro evropská vozidla a pro vývoz do zahraničí.
Přechod v automobilovém průmyslu musí být podpořen rozšířením obnovitelných zdrojů energie v celé EU, včetně programu na zajištění konkurenceschopných a dostupných cen elektřiny. Ambiciózní revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie II a její vnitrostátní provádění by měly podpořit zavádění infrastruktury pro vodík a e-paliva. Pouze pokud v krátkodobém horizontu zajistíme existenci odpovídající infrastruktury, můžeme věrohodně hovořit o výrazném urychlení snižování emisí v tomto odvětví a dosažení klimatických cílů. Stanovení nových cílů v oblasti snižování emisí by mělo vycházet z vědeckých faktů a komplexního posouzení dopadů a mělo by se zabývat i dalšími cestami snižování emisí, jako je například zvyšování celkové účinnosti systému. Investice do infrastruktury by měly být podpořeny koordinovanými systémy pobídek pro osobní a užitková vozidla ze strany členských států a evropskou osvětovou kampaní, která by ilustrovala výhody různých typů vozidel ZLEV. Dlouhodobé začlenění silniční dopravy do systému EU ETS může být doplňujícím nástrojem a mělo by být zváženo, pokud to bude odůvodněno posouzením dopadů. Skupina EPP podporuje veškeré úsilí o zlepšení bezpečnosti silničního provozu a dosažení cílů Vize nula. Při navrhování infrastruktury musí být bezpečnost vždy naším nejvyšším cílem. Příjmy z daní, mýtného, dálničních známek nebo palivových poplatků, které platí uživatelé silnic, by měly být v plné výši reinvestovány do údržby, modernizace a zlepšování naší silniční infrastruktury, včetně opatření kompenzujících negativní důsledky pro obyvatele žijící v blízkosti husté dopravy. Přechod v automobilovém průmyslu nevyhnutelně povede ke ztrátě pracovních míst. Nové výrobní řetězce by měly být považovány za klíčové technologie a musí být ústředním bodem průmyslové politiky EU. Je třeba zvýšit evropskou finanční podporu rekvalifikací a zvyšování kvalifika ce, zejména v zemích a regionech se silnou základnou automobilového průmyslu. Komise by měla zvážit reformu pravidel EU pro státní podporu, aby umožnila cílenější podporu prostřednictvím členských států. Pandemie Covid-19 negativně ovlivnila investiční a finanční kapacity členských států a rozhodnutí spotřebitelů o nákupu se odloží. Stávající právní předpisy by měly projít revizí, zejména se zaměřením na malé a střední podniky, a je třeba omezit zbytečnou byrokracii, aby se snížila administrativní i finanční zátěž. Měli bychom automobilovému odvětví umožnit, aby z útlumu udělalo příležitost k zajištění dlouhodobé prosperity a pracovních míst. Potřebné právní předpisy: - Široké oblasti politiky, v nichž Komise ještě nenavrhla nové závazné právní předpisy (Částečně navržené, Komunikace a INI nebo nic): - Rámec politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021-2030 - další kroky k "vizi nula". - Revize pravidel státní podpory i v návaznosti na Covid-19 - Oběhové hospodářství V přípravě:
Přestavba:
Prioritní právní předpisy:
2. Letectví
Letecká doprava by se měla více přizpůsobit novým požadavkům, ekologizaci a digitalizaci, aniž by došlo k poškození výhod tohoto druhu dopravy, jako je konektivita, mobilita, přijatelné ceny a zachování bezpečnosti a zabezpečení služeb. Musíme zajistit snížení emisí, nikoliv dopravy. Proces přechodu by se neměl dotknout výhod pro cestující.
Letectví je založeno na špičkových technologiích. Technologický pokrok v oblasti snižování emisí nebyl kvůli nárůstu dopravy příliš viditelný.
Pro dosažení cílů pro rok 2030 a 2050 je třeba sledovat několik směrů: modernizace a reforma systému řízení letového provozu, investice do výzkumu a inovací pro nová technologická řešení týkající se udržitelných leteckých paliv,motorů, dalších pohonných systémů, jako jsou elektrické, hybridní nebo vodíkové , a globálních systémů snižování emisí .
Dalšího snížení emisí lze dosáhnout přijetím a provedením právních předpisů o jednotném evropském nebi 2+ . Návrh Komise by mohl být vylepšen, ale neměl by být rozmělňován snahami členských států o zachování faktického monopolu na základě zastaralých argumentů, jako je suverenita. Využívání družicových systémů pro navigaci, komunikaci a sledování a úplné zavedení výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) přispěje k dokončení jednotného evropského digitálního nebe.
Návrhy evropských partnerství na období 2021-2027 jako SESAR nebo Clean Aviation a CEF se zaměřením na období 2021-2023 mají zásadní význam pro budoucnost digitalizace letectví a měly by zajistit odpovídající financování a výsledky prokázané demonstrátory.
Udržitelná letecká paliva musí zvýšit svůj podíl na trhu, aby přispěla ke snížení emisí. ReFuelEUAviation - Udržitelná letecká paliva by měla zajistit důkladné posouzení emisí v životním cyklu těchto paliv, vyvážené využívání surovin, jasný postup provádění, mandát pro přimíchávání minimálně 10 % do roku 2030 a pobídky, včetně zdrojů pro zvýšení výroby i využití. Tento mandát by měl platit alespoň na úrovni EU pro všechny lety do EU a z EU. Společný podnik Clean Aviation by měl pokračovat a zintenzivnit poskytování 34 technologických řešení, včetně alternativních paliv. Výroba motorů aplikovaná v posledních letech v nových technologiích umožňuje významné snížení emisí. Výzkum a vývoj v tomto ohledu by měl pokračovat, a to i v rámci společného podniku Clean Sky. Zavádění nových výrobků by mělo být podporováno prostřednictvím programů modernizace a obnovy. Komise by měla do zkoumání přínosu těchto systémů zahrnout i řešení financování, jako je například RRF. Řešení elektrického nebo vodíkového pohonu jsou vhodná pro malá a středně velká letadla, která by mohla být využívána pro evropské lety na krátké vzdálenosti nebo lety trvající jednu etapu. Revize pravidel státní podpory pro letiště by mohla pomoci při rozvoji spojů na krátké vzdálenosti s cílem výrazně snížit emise a dobu cestování a zároveň zvýšit efektivitu.
Letiště by měla být systematicky propojena s městy prostřednictvím vysokokapacitních vlakových linek. Letiště musí používat pouze vozidla s nulovými emisemi. Revize směrnice o letištních poplatcích by měla tyto požadavky zohlednit.
Letectví musí pokročit v zavádění mezinárodního systému kompenzace emisí uhlíku, známého jako CORSIA , a zajistit jeho ambicióznost. Aby toho Unie dosáhla, musí v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) vystupovat jednotně. Revize evropského systému obchodování s emisemi (ETS) by měla vycházet z komplexního posouzení a měla by zajistit souběžné provádění s 54 CORSIA, včetně pokud možno rychlejších referenčních hodnot, o nichž rozhodla ICAO.
Potřebné právní předpisy:
Probíhá:
V přípravě:
Nevyřízené priority:
3. Vnitrozemské vodní cesty
Další rozvoj odvětví vnitrozemské plavby je základním kamenem pro vybudování inteligentní, udržitelné a konkurenceschopné evropské dopravní sítě. Páteří tohoto odvětví jsou malé a střední podniky a rodinné podniky. Vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava je jedním z nejekologičtějších druhů dopravy a její do značné míry nevyužitý potenciál přepravy velkého množství zboží po celé Unii, může hrát zásadní roli při plnění cílů EU v oblasti klimatu. Současný podíl 6 % je příliš malý: výrazné zvýšení podílu vnitrozemské vodní dopravy by vedlo ke snížení přetížení silnic, zvýšení bezpečnosti, snížení emisí a k udržitelnějšímu dopravnímu systému jako celku.
Skupina EPP proto vyzývá k holistickému přístupu k tomuto celému druhu dopravy: zvýšit její odolnost, účinnost a udržitelnost, podporovat a motivovat její využívání a umožnit dostatečné investice. Takovým přístupem můžeme posílit konkurenceschopnost tohoto odvětví, zachovat kvalitní pracovní místa a zvýšit jeho připravenost na budoucí evropské hospodářství.
Zlepšení fyzické infrastruktury a navigace
Na rozdíl od mnoha přetížených silnic disponují evropské vodní cesty volnou kapacitou, která nabízí významný potenciál pro přesun na jiný druh dopravy. Splavnost evropských vnitrozemských vodních cest je však nejednotná a přesunu na jiný druh dopravy brání chybějící spojení a nízká spolehlivost volně tekoucích vnitrozemských vodních cest. V rámci přezkumu TEN-T by se pozornost měla zaměřit na dokončení hlavní sítě vnitrozemských vodních cest TEN-T do roku 2030, odstranění chybějících spojení a umožnění kvalitní fyzické a digitální infrastruktury, jako je například zlepšení železničního spojení v přístavech. Skupina EPP vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrhy regulačního rámce v souladu s příštím akčním programem NAIADES, který zajistí evropskou harmonizaci a standardizaci pro kvalitní splavnost i vybavení. Je třeba zavést účelové financování zaměřené na infrastrukturu vodních cest a lodní dopravu odpovídající budoucnosti, a to napříč všemi nástroji financování, jako je Nástroj pro propojení Evropy, fondy soudržnosti nebo za účasti Evropské investiční banky. Zejména je třeba využít Nástroj pro obnovu a odolnost (RRF) jako jedinečnou příležitost k financování vnitrozemských vodních cest, která kombinuje krátkodobé účinky hospodářské obnovy s dlouhodobými přínosy cílených investic do infrastruktury. Tyto investice by mohly zahrnovat obnovu spojovacích vodních cest a kanálů, aby se otevřel další tržní potenciál.
Realistický udržitelný přechod
Vzhledem k tomu, že v současné době nejsou na trhu připraveny technologie s nulovými emisemi, skupina PPE vyzývá Komisi, aby vypracovala realistický plán dalšího snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizace odvětví vnitrozemské plavby a zároveň zajistit konkurenceschopnost, spolehlivost a bezpečnost. Pokud jde o revizi směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFID) a revizi přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II), skupina EPP podporuje technologicky neutrální a síťový přístup k dostupnosti a zavádění alternativních paliv a infrastruktury na síti vodních cest. Vnitrozemská vodní doprava může být vhodná pro nasazení vodíku, LNG, udržitelných paliv, hybridních a elektrických plavidel, pokud EU tímto směrem nasměruje odpovídající financování výzkumu a zároveň bude motivovat k jeho využívání a zlepší škálovatelnost potřebných investic. Infrastruktura vnitrozemských vodních cest musí být lépe integrována do evropské energetické sítě, aby se usnadnilo jak využívání dodávek energie z pevniny, tak potenciál vnitrozemských vodních cest pro přepravu alternativních paliv. Skupina EPP zároveň vítá využití všech snadno využitelných možností ke snížení emisí z vnitrozemské plavby, včetně překlenovacích paliv a přechodných systémů, jako jsou vylepšené katalyzátory a filtry pro stávající lodě. Vzhledem k tomu, že přibližně 80 % plavidel provozovaných na evropských vnitrozemských vodních cestách bylo postaveno ve 20. století, chceme tomuto odvětví nabídnout nejlepší možnosti pro nadcházející obnovu loďstva: Pro nasazení cenově dostupných a ekologičtějších plavidel na evropských řekách a kanálech je klíčová regulační stabilita a finanční podpora. Proto žádáme o programy modernizace a obnovy loďstva pro vnitrozemskou vodní dopravu a o poskytování daňových pobídek ze strany členských států, které by usnadnily přechod tohoto odvětví.
Urychlení přechodu na digitální technologie
Digitalizace a automatizace nabídnou vnitrozemské vodní dopravě velké možnosti. Digitální výměna dat a automatizované procesy přispějí k optimalizaci dopravních toků a řízení kapacity, čímž se odvětví stane stále účinnějším, bezpečnějším a udržitelnějším. Mají také potenciál řešit problém přetížení přístavů, což umožní efektivní manipulaci se zbožím a zlepšení logistiky na základě dobrého propojení námořní a vnitrozemské plavby. Skupina EPP vyzývá k vypracování strategie pro rozvoj a zavádění digitálních technologií v odvětví vnitrozemské plavby, která by nastínila jak interoperabilní standardy napříč druhy dopravy a hranicemi, tak i potřebné výzkumné činnosti a financování, a to i prostřednictvím specializovaných výzev v rámci programu Horizont Evropa. Normy Evropského výboru pro vypracování norem v oblasti vnitrozemské plavby (CESNI) a normy směrnice o říčních informačních službách (RIS ) by měly být aktualizovány, aby byla zajištěna interoperabilita s ostatními druhy dopravy a umožněn rychlý vývoj a zavádění inovativních řešení. Přechod k digitalizovanému a automatizovanému odvětví rovněž zdůrazňuje význam odpovídajícího školení a vzdělávání pracovní síly, které zajistí, že vnitrozemská vodní doprava může být atraktivním pracovištěm s vysokými sociálními, kvalifikačními a bezpečnostními standardy.
Evropská multimodální doprava
Vzhledem k tomu, že multimodální doprava v EU se rozvíjí pomalu, vyzýváme k vytvoření evropské multimodální dopravní sítě, která by optimalizovala souhru různých druhů dopravy. EU by měla ve spolupráci se zúčastněnými stranami zajistit opatření k odstranění legislativních, administrativních a přeshraničních překážek, které brání multimodální dopravě v rámci evropského hospodářství. Taková multimodální vize by měla být rozpracována v příštím akčním programu NAIADES. Dále by měly být poskytnuty pobídky pro rozvoj intermodálních přístavních platforem. Skupina EPP vyzývá k zahájení projektu evropské přidané hodnoty, financovaného z RRF, pro splavnost a multimodální propojení koridorů vnitrozemských vodních cest TEN-T.
4. Námořní sektor
Skupina EPP se plně zasazuje o posílení evropské námořní dopravy a její přizpůsobení budoucnosti. Evropská námořní doprava je již nyní energeticky nejefektivnějším a ekologicky nejvýkonnějším druhem dopravy na základě emisí na tunu přepraveného zboží a na ujetý kilometr, lze však dosáhnout více, aby se zvýšila její účinnost a udržitelnost a zároveň byla zachována její mezinárodní konkurenceschopnost a její zásadní úloha při vytváření pracovních míst a růstu. To jsou naše hlavní zásady pro nadcházející revize právních předpisů EU týkajících se námořní dopravy:
5. Železniční nákladní doprava
Skupina EPP je plně odhodlána dosáhnout v příštích letech pozitivního růstu železniční nákladní dopravy, aby do roku 2030 dosáhla 30% podílu na přepravě. Naše pojistka skupiny EPP pro dosažení tohoto cíle zní: Náklady na dopravu pro občany a podniky se nesmí zvyšovat, přičemž naším měřítkem jsou náklady na tunokilometr (t/km) v silniční dopravě. Cestou naší skupiny EPP k úspěchu je zlepšení stávajícího regulačního rámce, právní organizace a také snížení technologických a provozních překážek.
To je náš legislativní plán pro železniční nákladní dopravu:
6. Inteligentní a udržitelná městská mobilita
Změny ve vzorcích městské mobility a chování spotřebitelů urychluje pandemie Covid-19 a do značné míry je usnadňují inteligentní a udržitelná digitální řešení. Lidé v městských oblastech jsou ochotni přejít na inteligentní a udržitelné způsoby dopravy zejména v rámci své každodenní mobility, přičemž hlavní podmínkou pro přechod jsou náklady, dostupnost a rychlost. Politika EU v oblasti městské dopravy musí usnadnit a urychlit vytváření vhodných podmínek pro vyšší využívání udržitelných alternativ, které jsou bezpečné, konkurenceschopné a cenově dostupné, a přispět tak k dosažení ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 i v dalších letech.
Jednou ze současných výzev v městských oblastech, které je třeba řešit, je zajištění systémů veřejné dopravy, které jsou dobře organizované, uživatelsky přívětivé, cenově dostupné a klimaticky neutrální a nabízejí uživatelům kvalitní služby včetně služeb "od dveří ke dveřím". Zvýšení podílu ekologických vozidel ve vozovém parku veřejné dopravy je klíčové pro snížení škodlivých emisí uhlíku i pro zlepšení kvality ovzduší ve městech. Na úrovni EU je třeba zavést odpovídající finanční a legislativní pobídky, které pomohou vytvořit účinné klimaticky neutrální systémy veřejné dopravy. Směrnice o čistých vozidlech a její budoucí aktualizace je účinným způsobem, jak toho dosáhnout. Souběžně s klíčovou úlohou systémů veřejné dopravy při přechodu na klimaticky neutrální mobilitu v městských oblastech by inteligentní a udržitelná řešení alternativní mobility (sdílené automobily, spolujízda, elektrická kola a koloběžky a další formy mikromobility) mohla mít doplňkový charakter a mohla by spotřebitelům poskytnout širší možnosti v závislosti na jejich potřebách mobility. Nedostatečná regulace ve vztahu k různým formám mikromobility představuje velké riziko pro bezpečnost spotřebitelů i ostatních účastníků dopravy. Řešení může přinést přezkoumání právních předpisů týkajících se označení CE a jeho uplatňování a/nebo případné zahrnutí těchto vozidel do nařízení o schvalování typu.
Mobilita jako služba (MaaS) má integrovat všechny služby mobility (veřejnou dopravu, sdílenou a mikromobilitu), a poskytovat tak informace o nejlepších dostupných službách s ohledem na náklady a délku trvání cesty. Zvláštní pravidla přístupu a vynucování přístupu týkající se poplatků za přetížení a nízkoemisních zón (LEZ) v městských oblastech vytvářejí další fragmentaci jednotného evropského dopravního prostoru a jsou také v rozporu se zásadami jednotného trhu. Směrnice o EETS může být použita k harmonizaci a usnadnění cestování mezi těmito zónami, ale existují legislativní omezení, protože tyto zóny jsou v kompetenci místních orgánů.
Vývoj a využívání inteligentního řízení parkování ve městech představuje obrovský potenciál pro snížení emisí, zamezení dopravních zácp a úsporu času. Harmonizované regulační zásady a/nebo společné normy a technologická řešení v souvislosti se službami alternativní mobility, inteligentní městskou logistikou, poplatky za dopravní zácpy a LEZ by mohly členským státům poskytnout regulační pokyny, a zajistit tak rovnoměrné zavádění inteligentních a udržitelných řešení mobility, včetně zlepšení propojení venkova a měst v celé Evropské unii, a také posílit jednotný evropský dopravní prostor. K urychlení rozšíření čistých vozidel mezi občany je zapotřebí komplexní síť elektrických dobíjecích míst a přístup k dalším druhům alternativních paliv na předměstích a v městských oblastech. Nástrojem, který má být použit k dosažení tohoto cíle, je směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva, jejíž aktualizace se blíží.
K řešení problému v městských oblastech je s ohledem na politiku EU v oblasti zdravotního postižení, a zejména na dostupnost služeb pro osoby se zdravotním postižením, osoby se sníženou pohyblivostí a starší osoby, zapotřebí dobře organizovaný, integrovaný a cenově dostupný systém veřejné dopravy. Tyto požadavky budou v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), která je první úmluvou o lidských právech, k níž se EU připojila. Pro řešení tohoto problému by se mohla předpokládat revize směrnice o Evropském aktu přístupnosti.
Všechna budoucí opatření musí být vědecky podložená, technologicky neutrální a měla by vycházet z komplexního posouzení dopadů, které zohlední ekonomické, environmentální a sociální důsledky. Kromě výše uvedených příslušných legislativních opatření EU by těchto cílů mohlo být dosaženo prostřednictvím následujících legislativních a nelegislativních činností, které plánuje Evropská komise.
Požadované právní předpisy:
Připravuje se také:
16 available translations
Table of content
6 / 54