Zuzana Roithová: Pravdivý příběh o kvótách

 Evropský parlament dnes přijal návrh nové legislativy, která by měla zlepšit šance žen na jejich účast v dozorčích radách největších evropských společností.

"Ohledně tohoto návrhu se u nás vyrojilo mnoho dezinformací a fám. Není totiž pravda, že návrh stanovuje kvóty pro všechny zaměstnance, netýká se ani managementu všech společností a ani se nedotýká malých rodinných firem. Rovněž není pravdou, že by firmy měly platit pokuty, pokud nesplní tzv. kvóty" vysvětluje Zuzana Roithová, místopředsedkyně KDU-ČSL.

"Návrh se týká pouze velkých společností kótovaných na burze (tj. jen velmi omezeného počtu firem, často působících nadnárodně), výslovně nezahrnuje malé a střední podniky (tj. s počtem zaměstnanců do 250 či obratem do 50 miliónů Eur). Nová pravidla míří zejména na členy dozorčích rad, nikoliv na výkonné ředitele či ostatní zaměstnance. Je stanoven cíl, aby se počet zástupců méně zastoupeného pohlaví zvednul o 30% do roku 2015 a o 40 % v roce 2020, což se může v některých případech týkat i výraznějšího zastoupení mužů. Pro společnosti vlastněné státem je 40% hranice stanovena na rok 2018, aby byly dobrým příkladem pro ostatní. K splnění těchto cílů má vést zejména změna výběrových řízení tak, aby nebyli muži či ženy diskriminováni - pokud budou mít dva kandidáti na stanovenou pozici shodné předpoklady, pak bude mít ten z dosud méně zastoupeného pohlaví přednost. Jakékoliv případné sankce jsou výhradně na členských státech a budou se odvíjet nikoliv od dodržení či nedodržení cílů (tj. naplnění či nenaplnění kvót), ale od dodržení zmíněné procedury výběrového řízení," uvádí Zuzana Roithová informace na pravou míru.

"Pokud by se nepřistoupilo k návrhu, tak se obávám, že by se nic nezměnilo na současném stavu, kdy se počet žen v dozorčích radách pohybuje podle jednotlivých států a společností na průměru 5 - 25%, ačkoli analýzy dokladují, že vyšší účast žen má positivní vliv na řízení firem a tím i na prosperitu v Evropě. Nezafungovala samoregulace, kdy se dobrovolně k těmto cílům za rok přihlásilo pouze 24 evropských společností. Je také s podivem, že členské státy, které se dnes proti návrhu vymezují, samy již dvakrát žádaly Evropskou komisi, aby navrhla tuto novou legislativu," dodává česká europoslankyně.

V členských zemích existují významné rozdíly, pokud jde obecně o povinné i dobrovolné kvóty na genderově vyrované příležitosti na pracovním trhu či v politice. "Jsem toho názoru, že případné legislativní zakotvení kvót na národní úrovni, by mělo jít ruku v ruce s vytvořením lepších podmínek pro sladění rodinného a profesního života žen. V tom má ĆR ještě hodně co dohánět," říká Zuzana Roithová.