Inovujme Evropu! Do centra inovací stavíme lidi

Evropa se musí probudit

Zatímco v 80. a 90. letech to byl zejména kulturní a politický vývoj, který měnil svět, hybatelem dnešního významného společenského, politického a hospodářského rozvoje jsou technologické inovace. Při pohledu na technologický rozvoj v USA, Asii a části Blízkého východu je jasné, že Evropa musí zrychlit, dohnat ostatní a obnovit své ambice formovat digitální svět. Politika inovací rozhodne, jak budeme schopni zajistit náš evropský způsob života v budoucnu.

Evropa má v oblasti inovací významnou výhodu

Evropa bude stát v čele další vlny inovací díky našim hodnotám. Naše politická stabilita a sociálně tržní hospodářství jsou cennými přínosy, které vytvářejí jedinečnou konkurenční výhodu v nadcházejícím období digitální transformace. Náš kontinent má nyní příležitost utvářet příští vlnu digitální revoluce: v nadcházejících letech nové technologie změní od základu tradiční průmyslová odvětví a vstoupí do každodenního života všech, a to daleko za hranice komunikačních zvyklostí. Další digitální vlna není pouze o IT dovednostech a nových obchodních modelech. Její úspěch bude záviset na našich schopnostech porozumět tomu, jak začlenit inovace do každodenního života. Evropa má nejlepší podmínky pro úspěšné zvládnutí této výzvy. Evropský způsob života se vymyká svými hodnotami, sociálně tržní ekonomikou, tvůrčími schopnosti a politickou stabilitou, stejně tak jako průmyslem, výzkumnými kapacitami, vzdělávacími systémemy a spotřebitelskou silou.

Digitální věk bude utvářen evropským způsobem života

Inovace byly vždy jádrem evropské DNA: Evropané by měli znovu začít snít o Evropě, která bude hybnou silou inovací ve světě. Na inovacích bude v budoucnu do značné míry záviset prosperita našich evropských společností a systémy sociálního zabezpečení.

Evropa musí znovu získat chuť inovovat: máme milióny začínajících podniků, malých a středních podniků, mladých podnikatelů, výzkumných pracovníků a studentů, kteří jsou připraveni zapojit se, pokud jim k tomu vytvoříme správné podmínky a motivujeme je, aby v Evropě zůstali a rozvíjeli se.

Evropa může vytvořit příznivé prostředí pro inovace, které se bude řídit našimi hodnotami a které nebude pod nadvládou „technologických obrů“ či autoritativní moci, protože evropská cesta je vyvážená. Je také spravedlivá, a proto musíme překlenout propast mezi vyspělejšími a méně vyspělými regiony.

Evropa naslouchá a reaguje na obavy a starosti občanů: inovace nejsou pouze o podnikání. Politika musí nastavit vhodné podmínky, které společnosti umožní osvojit si inovace. Zároveň musí ale i předvídat a vyvažovat dopad inovací na občany a podniky.

Musíme utvořit celoevropskou unii inovací, která (1) zlepší každodenní život občanů, (2) připraví naše občany, průmysl a akademické pracovníky na další digitální vlnu, (3) zaručí všem přístup k příležitostem v digitální oblasti pro život a (4) bude mít k dispozici ambiciózní financování.

(1) Věříme, že inovace mohou zlepšit každodenní život našich občanů

• Podpora inovací vyžaduje obnovení důvěry občanů k bezpečnému kyberprostoru:
  • Vytvoření nových výzkumných středisek EU pro kybernetickou bezpečnost;
  • Zajištění pravidelné aktualizace přísných norem pro zabezpečení kritické infrastruktury (elektrárny, čističky vod) prostřednictvím revize směrnice o bezpečnosti sítí a informací;
  • Vytvoření kybernetického sboru EU tak, abychom se ubránili na základě našeho know-how.

• Podporou inovací se rozumí nová ofenziva v hlavních odvětvích, jejímž cílem bude vybudovat ekonomiky založené na datech a vytvořit nový „airbus“ v následujících oblastech:
  • Zdraví (např. projekty na léčbu rakoviny či Alzheimerovy choroby) - převzetí iniciativy v oblasti umělé inteligence a strojového učení (nové laboratoře EU), individualizovaná zdravotní péče pomocí aplikací využívajících dat velkého objemu při současném zaručení bezpečnosti dat;
  • Mobilita - spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS) včetně inteligentních silnic, zlepšení intermodality a propojenosti, částečně autonomního či autonomního řízení, vyššího počtu elektrických vozidel a dalších nízkoemisních alternativ, jako jsou palivové články;
  • Bydlení - digitální architektura mající za cíl snížit náklady na stavby, propojené domy šetřící energii, územní plánování regulující dopravu a předvídající rozvoj městských částí, podpora koncepce inteligentních měst a inteligentních vesnic;
  • Kosmická strategie - včasné varování v případě přírodních katastrof, satelitní mapování sucha, kvality půdy a změn v užívání půdy v celosvětovém měřítku, záchranné operace, mapování lesních požárů, navigace automobilů, kontrola hranic, komunikace;
  • Energie: využívání čistých energetických technologií k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky, např. inovativní ekologický bioplyn získaný zpracováním hnoje.

• Podpora inovací rovněž zahrnuje oživení odvětví zásadních pro kvalitní život:
  • Zemědělská výroba: využívání robotiky, technologie přesného měření a technologie mapování omezující používání pesticidů; data velkého objemu k monitorování a identifikaci zvířecích chorob, používaných hnojiv a nedostatků rostlin; zavádění širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech, inovativní zpracovávání hnoje za účelem produkování vysoce kvalitních minerálních koncentrátů jako udržitelné náhrady minerálních hnojiv;
  • Lepší pracovní podmínky: práce na dálku, pracovní mobilita;
  • Inteligentní přístup ke službám z domova: telemedicína, elektronické zdravotnictví;
  • Více příležitostí pro občany s postižením k přístupu na trh práce a zapojení se do společnosti.

• Podpora inovací znamená lepší ochranu naší evropské kulturní rozmanitosti a tvůrčí identity:
  • Snaha o zavedení evropské verze „Netflix”;
  • Vytváření Evropské digitální knihovny;
  • Investice do kulturního a kreativního odvětví v Evropě a uvolnění doposud neobjeveného potenciálu digitalizace v rámci těchto odvětví.

(2) Chceme Evropu připravit na příští vlnu inovací

• Stanovení vhodného rámce - náš trh čítá na 500 milionů spotřebitelů, můžeme proto stanovit vlastní pravidla, vlastní hodnoty a vlastní standardy:
  • Prohloubení jednotného digitálního trhu s cílem sjednotit a rozšířit jej;
  • Evropská platforma otevřených dat a neomezený volný tok údajů v celé EU pro velké firmy a začínající podniky;
  • Platforma evropského cloudu pro otevřenou vědu a otevřená data;
  • Ochrana údajů a bezpečnost k vybudování důvěry v digitální ekosystém;
  • Urychlená digitalizace v rámci malých a středních podniků;
  • Lepší přístup na finanční trhy inteligentních investic;
  • Usnadnění přechodu z laboratoře na trh - příliš často se nedaří vytvořené inovace prodat;
  • Podpora ocenění Evropské hlavní město inovací a Inovátorky Evropy;
  • Podpora ocenění StartUp Europe Awards v oblasti inovací.

• Pro zajištění soudržnosti EU bude mít rozhodující význam zaručení přístupu k technologiím a zajištění odpovídající infrastruktury:
  • Evropa musí využít „internet věcí”, data velkého objemu, technologii blockchain a další příležitosti v oblasti softwaru;
  • Obnovení a modernizace programu Horizont 2020 na základě nových pravidel a hodnoty nových myšlenek s cílem vytvořit jednoduchý a spravedlivý proces;
  • Členské státy musí splnit svůj cíl vynaložit 3 % HDP na výzkum a inovace;
  • Pro politiku soudržnosti po roce 2020 by se výchozím modelem měla stát metodika inteligentní specializace;
  • Investiční plán 4.0 (v návaznosti na Junckerův plán);
  • Rozvoj technologie lidské řeči a přístup k ní pro mnohojazyčný jednotný digitální trh;
  • WiFi4EU, vysokorychlostní širokopásmové sítě, spektrová identifikace, rozvoj kvantové technologie a 5G;
  • Superpočítače a elektronická infrastruktura v každém regionu (např. vytěžování dat);
  • Zřízení evropské začínající sítě - ‘Erasmus 4.0’;
  • Podpora pokračování a širšího uplatňování inteligentní specializace (např. iniciativa Vanguard) pro regiony a pokračování činností evropského inovačního partnerství v rámci inteligentních měst a obcí.

• Sladění vhodných dovedností se správnou příležitostí – získávání našeho TALENTU zpět:
  • Digitální vzdělávání a gramotnost od raného věku až po univerzitu, včetně odborného vzdělávání;
  • Organizace „digitálních letních táborů“ sponzorováných podniky;
  • Evropská univerzita pro inovace; posílení sítí mladých inovátorů a podnikatelů, například prostřednictvím znalostních a inovačních komunit EIT;
  • Koordinace společných magisterských a postdoktorandských výzkumných programů, digitální postgraduální program Erasmus;
  • Think tank v oblasti internetu (‘EUI 4.0’);
  • Evropská znalostní a inovační akademie - odborné digitální výzkumné platformy;
  • Podněcování vědeckých občanských iniciativ (‘Citizen Science’);
  • Integrace technologií v oblasti odborné přípravy mladých zemědělců s cílem prosazovat inovace.

• Vytvoření digitálního sociálně tržního hospodářství:
  • Inovace rovněž nabízí nové pracovní příležitosti – je třeba podporovat nové obchodní modely, které vytváří nová pracovní místa a udržují společenské normy v prostředí digitální ekonomiky;
  • Spravedlivé obchodní dohody chránící naše pracovníky před nekalým dumpingem;
  • Profesionální celoživotní vzdělávání pro lepší přizpůsobení lidských dovedností změnám na trhu práce;
  • Rozvoj nových modelů pracovních podmínek zlepšujících rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v digitální době;
  • Nový rámec pro digitální platformy zajišťující v digitální době zákaz těch nekalých obchodních praktik, které jsou zakázány v analogovém světě.

(3) Chceme, aby každý občan byl součástí unie inovací

• Participativní e-demokracie (konzultace, účast na rozhodovacích procesech, atd.);
• Elektronické hlasování ve volbách do Evropského parlamentu (zkušební fáze v roce 2019);
• Veřejná správa „bez papírů“ (estonský vzor);
• Snížení administrativní zátěže o 30 % zjednodušením postupů a odstraněním předpisů, které mohou být nahrazeny virtuální simulací;
• Zvyšování informovanosti o přidané hodnotě projektů EU (např. „Let the Stars Shine“).

(4) Chceme, aby naše ambice byly reflektovány ve financování

• Inovace musí patřit mezi naše hlavní priority v příštím víceletém finančním rámci (po roce 2020) a musí být klíčovým prvkem v jeho hodnocení v polovině období, včetně výsledků 9. RP a budoucích ESI fondů:
  • Na výzkum a inovace by mělo být vyčleněno 120 mld. EUR z 9. RP a k této částce by mělo být přidáno 46 milionů EUR z tematického zaměření plánování politiky soudržnosti;
  • Pravidla a postupy pro přístup k financování EU by měly být zjednodušeny a pro zamezení byrokracii bychom měli být inovativní v plnění rozpočtu;
  • Mělo by být dosaženo součinnosti mezi fondy pro výzkum a inovace, strukturálními fondy, fondy EFSI a dalšími finančními nástroji.

• Je třeba upřednostňovat naši finanční podporu tak, aby byla vynaložena na nejlepší projekty, které mají skutečnou evropskou přidanou hodnotu a které nelze provádět na vnitrostátní nebo regionální úrovni.
• Pravidla pro strukturální fondy EU by měla umožnit intenzivnější meziregionální spolupráci v oblasti inovací.
• Programy financování a další nástroje by měly být v souladu s cílem překonat „údolí smrti“.
• Technologičtí obři musí přispívat k této vlně inovací prostřednictvím nové daně za přístup na jednotný digitální trh EU.
• Soukromý sektor by měl podporovat projekty se společensky odpovědným dopadem, jako jsou tábory s digitální tematikou, celoživotní učení v digitální oblasti, digitální gramotnost, digitální začleňování atd.
• Začínajícím a malým a středním podnikům by měl být usnadněn přístup k rizikovému kapitálu a úvěrům.